Vlastenský slovník historický/Benešov

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Beneš	Benešov	z Benešova

Údaje o textu
Titulek:	Benešov
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 25. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Benešov

Benešov, město v Táborsku, založené v XI. století, náležel prvotně pánům z Benešova, kteří tu r. 1426 vystavěli veliký a krásný chrám při klášteře minoritském. Od nich přešel B. 1311 na pány ze Šternberka, kteří zde až do roku 1578 vládli, načež se dostal Hodějovským a r. 1715 hrabatům z Vrtby. Ve válkách husitských jest r. 1420 svrchu zmíněný chrám ohněm zkažen, a dosavad spatřují se velikolepé zříceniny jeho. Roku 1451 v měsíci červenci odbýván v B-ě sněm stavů českých, na němž přítomen byl co posel císaře Fridricha III. také Eneáš Sylvius, který stavy, usilující o vydání jim mladého krále Ladislava, napomínal k trpělivosti. Při té příležitosti měl Eneáš na radnici městské delší rozmlouvání s Jiřím Poděbradským, chtěje nachýliti ho ke straně římské, což se mu však nepodařilo. Tlumočníkem mezi rozmlouvajícími byl pan Prokop z Rabšteina. Jiný památný sněm držán byl v B-ě roku 1473, na kterém smlouvali se stavové čeští strany Vladislavovy a Matiášovy. Sněm zahájila královna Johana, vdova po králi Jiřím, řečí krásnou, trvavší téměř tři hodiny, v níž napomínala všecky strany ke svornosti a lásce, k zapomenutí minulých různic a neřestí, a ku pozvedení zase vlasti, tolikerými ranami zemdlené, na předešlý stupeň blahobytu a slávy — jakoby prý řečnil spíše nějaký mudřec nežli paní. Nemělať ale řeč ta žádoucího účinku, a toliko příměří uzavřeno na půl třetího léta.