Vlastenský slovník historický/Bechyně
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Bech | Bechyně | z Bechyně |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Bechyně |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 20. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Bechyně |
Bechyně, starožitné město české, bylo od nejstarších dob středem rozsáhlých statků biskupství Pražského a sídlem arcijahnů. Po ní jmenovala se jedna z největších žup českých, a později byla hlavním městem kraje dle ní nazvaného, který r. 1751 rozdělen jest na dva kraje, Táborský a Budějovický. Přemysl Otakar II. koupil asi r. 1268 B-ni od biskupa Pražského, ale již v XIV. století nacházíme ji v rukou mocného rodu panského, odtud „z B.“ zvaného, který až do vymření svého (ku konci XIV. anebo na začátku XV. století) tam vládl. Potom střídali se v držení B. rodové z Lažan (kteří se odtud „B. z Lažan“ psali), ze Šternberka, z Rožmberka a jiní, až r. 1715 sňatkem připadla hrabatům z Paaru, kterážto rodina, nyní knížecí, dosavad zde vládne. Město B. bylo jindy mnohem rozsáhlejší, a v XVI. století udává se počet obyvatelstva jeho na 15.000.