Vlastenský slovník historický/Basilejský sněm

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Bartošek	Basilejský sněm	Bassevi

Údaje o textu
Titulek:	Basilejský sněm
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 17–18. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil

Basilejský sněm církevní čili koncil svolán byl ke dni 3. bř. 1431 od papeže Martina V. k dokonání těch žádoucích věcí, které od posledního koncilu Kostnického zůstaly nevyřízeny, jakož byly jmenovitě: vykořenění kacířství, oprava církve v hlavě i v údech a zjednání pokoje mezi národy křesťanskými. Za předsedu jeho ustanoven na slovo vzatý kardinál Julian Cesarini. Ale zahájení jeho prodlelo se dílem smrtí papežovou, dílem jinými překážkami až do 23. čce t. r. již za nového papeže Eugena IV., a stalo se od Jana z Palomar a Jana Stojkoviče, plnomocníků kardinála Juliana na ten čas v Němcích meškajícího. Julian sám dostavil se teprv 9. září do Basileje, byv mezi tím svědkem hrozné porážky, kterou 14. srp. u Domažlic utrpělo veliké křižácké vojsko od Husitů. Nabyv přesvědčení, že Čechův nelze jinak než cestou přátelských úmluv při jednotě církevní udržeti, přiměl k tomu duchovní otce, kteří se nyní u větším počtu začali shromažďovati, že Čechové jsou od sboru k vyjednávání vyzváni. Ale papež, nespokojen s mírností osvědčovanou naproti kacířům, a obávaje se, aby sbor nepokoušel se o věci, které by byly na ujmu stolici papežské, vydal neočekávaný rozkaz, aby sněm rozpuštěn a po půldruhém roce v Bononii znova zahájen byl. Všeliké vyjednávání sboru s papežem, i prostředkování samého císaře Sigmunda bylo bez účinku, Eugen IV. nepohnutě stál na svém. Tu otcové Basilejští v 2. a 3. sezení (15. ún. a 29. dub. 1432) obnovili dekrety koncilu Kostnického, kterýmiž obecným sborům vrchnost nad papeži se přisuzuje. Z toho povstal spor mezi sněmem a papežem, který se dlouho protahoval, až konečně Eugen, vida že i císař a jiní panovníci na stranu koncilu se kloní, tomuto povolil a 15. pros. 1433 vše potvrdil, co až posud od sněmu vyřízeno bylo. Hlavní dosavadní činnost sboru týkala se vyrovnání s Čechy, jichž vyslanci dne 16. ún. 1433 slavně přijati jsou od sněmu, který pak se své strany vypravil poselství do Čech, aby přímo vyjednávalo se stavy českými. Konec vyjednávání s Čechy bylo povolení jim pověstných kompaktat a navrácení jejich do lůna církve. Průběhem roku 1435 vynešeny v rozličných sezeních sboru mnohé blahonosné nálezy, týkající se oprav v církvi; roku 1436 zrušeny všecky papežské reservace nemající základu v právě kanonickém, a vyměřen spůsob volení papeže. Mezi tím ale strojila se nová roztržka ve sboru za příčinou obmýšlené unie Řecké církve s Římskou, ku kterémuž konci chtěl papež svolati zvláštní sněm do některého města italského, čemuž otcové shromáždění odporovali. Menšina, totiž hlavně biskupové italští s kardinálem Julianem v čele, přidala však se k papeži a opustila koncil. Tu jest místo Juliana za předsedu sněmu zvolen arcibiskup Arlesský Ludvík d’Allemand, a sbor, opíraje se o souhlas duchovenstva francouzského a knížat německých, prohlásil Eugena IV. za kacíře a vyřkl jeho sesazení (25. kv. 1430). Téhož roku ještě (17. list.) zvolen jest od sboru na místě Eugeniově za papeže Amadeus vévoda Savojský, který přijal jméno Felix V. V Italii zatím na novém sněmě od papeže Eugenia do Ferrary svolaném uskutečněna unie obou církví, Řecké a Římské. Nyní stáli proti sobě dva papežové a dva sborové, ale protipapež Felix nacházel poslušenství jen v malé části křesťanské Evropy, a také vážnost B-ského s-u znamenitě klesla, i činnost jeho čím dále tím více ochabovala. Když pak ku konci 1442 Felix V. za příčinou zdraví svého do Lausanny se odebral, sbor ve květnu 1443 sezení svá na dobu neurčitou odročil a nikdy více se nesešel. B. s. náleží mezi paměti nejhodnější sněmy církevní, a to nejenom za příčinou zásad v něm vytknutých, nýbrž i tím, že mnohé užitečné opravy do života církevního uvedl; pro nás Čechy pak má tu zvláštní důležitost, že mocně zasahoval do dějin národu našeho. — Schisma B-m s-em vyvolané vzalo konec smrtí Eugenia IV. (24. dub. 1447), na jehož místo zvolen Mikuláš V., jenž došel všeobecného uznání, načež 1449 i Felix V. odstoupiv spokojil se s důstojenstvím kardinálským.