Vlastenský slovník historický/Albín z Helfenburka

Údaje o textu
Titulek: Albín z Helfenburka
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 945.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Albín z Helfenburka, erbovní rod český v XVI. a XVII. století kvetoucí. Praotec jeho Václav Bílek, jinak A. nazvaný, narozený na začátku XVI. století, byl jako písař a kreslič ve službě pánů z Rožmberka až do smrti své r. 1577, a r. 1553 povýšen jest do stavu vládyckého s predikatem svrchu uvedeným. Synové jeho Jan a Tomáš sloužili též při dvoře pánů z Rožmberka, Tomáš pak, jsa doktor obojího práva a muž vysoce výmluvný a nábožný, vstoupil po smrti manželky své, s niž zplodil čtyry syny a dceru Žofii, do stavu duchovního, a stal se po sobě kanovníkem Pasovským, Olomouckým a arcijahnem na hradě Pražském, r. 1601 stal se děkanem Karlšteinským a konečně r. 1579 biskupem Olomouckým, zemřel však již 11. ledna 1580, otráven od tamního děkana kapitulního Jana Filopona. Z jeho synů byl Václav kanovníkem Pražským, r. 1601 stal se proboštem Staroboleslavským a r. 1604 děkanem Vyšehradským, a zemřel 1606. Dcera Žofie vstoupila do kláštera sv. Jiří na hradě Pražském, a stavši se r. 1601 abatyší byla jednou z nejznamenitějších kněžen abatyší jeho. Po 29 let v časech nejbouřlivějších spravovala rozšafně klášter ten a znovu jej zvelebila. Koranovavši v době té dvě královny České, r. 1616 Annu a 1627 Eleonoru, zemřela r. 1630 v 67. roce svého života.