Vlastenský slovník historický/Šternberk

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Štěpánek	Šternberk	ze Šternberka

Údaje o textu
Titulek:	Šternberk
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 808. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Český Šternberk
Související články ve Wikipedii: Šternberk

Šternberk 1) městys v Čechách nad Sázavou v někdejším Táborsku, se starožitným hradem dosavad obývaným, jejž r. 1242 založil Zdislav, který užívaje ve znaku osmihrané hvězdy nazval jej po tehdejším zvyku německým jménem Š., a vyvoliv sobě na něm obyčejné sídlo přijal odtud rodné jméno ze Šternberka. Potomek jeho Albrecht ze Šternberka prodal r. 1377 hrad Š. i s příslušenstvím císaři Karlu IV., načež císař všecko to zboží jemu a bratru jeho Zdeňkovi i potomkům v ušlechtilé manství propůjčil. Od roku 1441 vládla na Š-u větev Holických ze Šternberka až do vymření svého r. 1712. Roku 1467 obležen byl hrad vzdorující králi Jiřímu a hladem ke vzdání přinucen, ale r. 1473 vrácen Petrovi Holickému a r. 1490 i ze svazku manského propuštěn. Roku 1627 byl hrad od pobouřených sedláků vypálen. Po vymření Holických ze Šternberka dostalo se zboží Šternberské do rukou cizích, a teprve v nejnovější době získali je koupí opět hrabata ze Šternberka, odtud původ mající - 2) Š., město na Moravě v někdejším kraji Olomouckém, jež založil po roce 1253 týž Zdislav ze Šternberka, jehož rod po delší čas zůstal v držení jeho. Město bylo hradbami dobře opevněno, ale r. 1430 musilo se vzdáti Husitům, kteří je po dvě léta v moci své měli. Později ujalo se tu luteránství, které teprv pozdě v XVII. století pomocí vojska bylo vykořeněno. Ve válce 30leté vzalo město velikou škodu, ale během XVIII. století velice zkvětlo.