Vlastenský slovník historický/Šebíř

Údaje o textu
Titulek: Šebíř
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 792.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Šebíř

Šebíř (Severus), šestý biskup Pražský, rodilý Čech, od mladosti své při dvoře knížete Oldřicha chován, jehož byl kaplanem a miláčkem, nabyl po smrti biskupa Iza roku 1030 dle udání Kosmova hodnosti biskupské za svou ochotnost v službách církevních i světských knížeti Oldřichovi činěných. Jmenovitě doprovázeje ho na všech cestách, výpravách a kratochvílích, jmenovitě honbách, připravoval mu, jsa výborný kuchař, ze zvěře zabité chutné krmě. Stejné důvěry a přízně požíval u syna jeho knížete Břetislava, jsa mu v domácích i veřejných záležitostech raden a pomocen, na př. v pověstné válečné výpravě do Polska, kdež při vyzdvihování těla sv. Vojtěcha v chrámě Hnězdenském dal přítomným tu Čechům důležité nařízení k napravení mravů a utvrzení víry křesťanské. Za jeho církevní správy založeno a vysvěceno jest mnoho chrámů a klášterů, a se svolením jeho oddělena Morava od Pražské diécese a opatřena vlastním biskupem v Olomouci. Š. zemřel 9. pros. 1067.