Vlastenský slovník historický/Čtvrtý stav

Údaje o textu
Titulek: Čtvrtý stav
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 76.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Čtvrtý stav. Následkem válek husitských, ve kterých stav duchovní v Čechách zbaven jest větším dílem statků svých, pominula tím samým i politická jeho oprávněnost a on vyloučen jest ze sněmů, na kterých potom až do bitvy Bělohorské zasedali jenom tři stavové: panský, rytířský a městský. Třídy nižší, nemajetné, nepožívaly žádných práv politických, ano s části upadly v tuhou poddanost třídám majetným. Avšak nevymřel v nich tak hned onen duch demokratický, který, zjednav si průchod v bojích husitských, byl u Lipan sice poražen, ale nikoliv zničen. Důkazem toho byla neřídká, ovšem pouze jednotlivá a proto vždy snadno udušená povstání sedláků proti pánům mimo právo je utiskujícím, a častější ještě bouřky v městech, kde třídy pracující pozdvihovaly se proti majetným, domáhajíce se slušnějšího postavení ve společenstvu. Obzvláště tato chasa městská libovala si v názvu č. s., naznačujíc tím patrně poslední cíl svého snažení: vydobyti též sobě práv politických vedle dosavadních tří oprávněných stavů. Tak jmenovitě nazývala se chátra Pražská za vpádu Pasovských zbouřená veřejně č-m s-em, a když vypuzena jest z města, utvořily se z ní na venkově roty tak zvaných čtverákův. Při slavném vjezdu Fridricha Falckého do Prahy zastoupen byl č. s. rotami na spůsob Husitů ustrojenými a ozbrojenými.