Vlastenský slovník historický/Černín z Chudenic
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Černice | Černín z Chudenic | Černoboh |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Černín z Chudenic |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 72–73. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Černínové z Chudenic |
|
Černín z Chudenic, starobylý šlechtický rod český, větev Drslaviců, jehož první známý předek byl 1) Č., nejvyšší komorník království Českého (1205—12), dříve horlivý stoupenec Přemysla Otakara I., který jej však později z neznámé příčiny ze země vypověděl a statků zbavil, tak že rod jeho potom do stavu rytířského sestoupil. predikátu z Chudenic dostalo se rodu tomu od hradu tak nazvaného, jejž vystavěl jeden člen jeho v polovici XIII. století. Č-ové rozdělili se potom na více větví. Patrněji vystupují v dějinách českých ještě: 2) Diviš Č., purkrabí hradu Pražského, jenž byl mezi šlechtici r. 1621 na Staroměstském náměstí v Praze pro zpouru sťatými. — 3) Heřman Č., mladší bratr předešlého, narozen okolo r. 1573, jenž vydal se r. 1598 s Krištofem Harantem z Polžic a Bezdružic (jehož vdovu Salomenu potom za manželku pojal) na cestu do východních krajin. Navrátivšího se povolal císař Rudolf II. do tajné rady, a r. 1607 povýšil jej do stavu panského. Za císaře Matiáše stal se Heřman Č. hejtmanem starého města Pražského a r. 1616 vypraven jest s poselstvím k sultanovi do Cařihradu. Za Ferdinanda II. byl r. 1618 od zpurných stavů za psance vyhlášen a statků zbaven, bojoval pak na Bilé Hoře a roku 1623 vzal město Žatec a zajal saskou posádku jeho. Slouživ na to ve vysokých úřadech zemských jest r. 1645 povýšen na hraběte a podruhé poslán do Cařihradu. Vrátiv se odtud postupoval výše v důstojnostech, a zemřel 7. bř. 1651 co nejvyšší hofmistr král. Českého, založiv dříve ze statků svých rodinný fideikomis. Heřman Č. sepsal jazykem českým Poselství do Konstantinopole, v němž líčí příběhy své druhé cesty k sultanovi. — 4) Heřman Jakub hrabě Č., držitel fideikomisu, nejvyšší purkrabí král. Českého, obdržel s chotí svou Marií Josefou Slavatovnou panství Jindřichohradecké. — Syn jeho 5) František Josef hrabě Č., dvorský sudí král. Českého, byl r. 1716 jmenován dědičným číšníkem král. Českého, vystavěl krásný palác na Hradčanech a obdržel povolení, aby vždy hlava rodu Č-ského psáti se směla „vladař domu Chudenického a Jindřichohradeckého“.