Větry od pólů/Vládnoucí, jenž rozkazem světla…
| Větry od pólů Otokar Březina | ||
| Vládnoucí, jenž rozkazem světla…[red 1] | Královna nadějí | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Vládnoucí, jenž rozkazem světla…[red 1] |
| Autor: | Otokar Březina |
| Zdroj: | BŘEZINA, Otokar. Větry od pólů. Praha: Moderní revue, 1897. s. 5–6. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Vládnoucí, jenž rozkazem světla,
vyslal jsi nesčetné dni a nesčetné noci,
zamyšlené tajemstvími,
jako služebníky své před sebou,
by přijaly duše tvé v tisíci světech
a vedly je k tobě!
Hlase, jenž zazníváš klenbami věků,
nebezpečnými bouřemi světla,
tmy vodopády,
ve všudypřítomném mlčení smrti, jež pokrývá zemi,
bezvětří tvého žhavého pásma rovníkového,
a každému kroku
dává ozvěnu v nekonečnosti!
Ať omyji oči své, nemocné soumrakem,
na výši tvých hor, z jichž temen se valí
prameny šumící písněmi nesmrtelnými!
Do větrů touhy, jež staletí proudí,
z nesčetných duší, z krvavých nocí našeho pólu
k rovníku tvému,
strhni má křídla!
Ať vzrostou v šířce tvých magických temnot,
paprsků vějíř, široká od světa k světu,
jemná a silná, by směla se opřít
do tvých nejčistčích světel,
a údery stoupání svého
odrazit vlny mé písně,
a passáty výší
hnáti je k zemi!
V extasi lásky chci zpívati bratrským duším,
že není bolestí větších,
nežli jsou ztracená vítězství jejich,
že není radostí větších,
nežli je opojení
zraku věčností sesíleného!