Věrný hlas/Reservista

Věrný hlas
Smrt	Reservista	Podzim

Údaje o textu
Titulek:	Reservista
Autor:	Konstantin Biebl
Zdroj:	BIEBL, Konstantin. Dílo – Svazek 1. 1923-1925. Praha: Československý spisovatel, 1951. Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70

I

RESERVISTA
Co to dnes potkává za divné věci?
Hlásí se k němu polní láhev a karabina.
Na co si člověk hned nevzpomíná,
to připomenou mu dávní svědci.

Natržený rukáv Albánii a Černou Horu.
Děravě boty Piavu a celě Polsko.
Všechny dřevěně kříže u Samboru,
všechny kříže, kudy táhlo rakouské vojsko.

Ve skladišti válečných vzpomínek reservista
nad hromadou starých uniforem bezradně stál :
I když se jedna z nich zdá být poměrné čistá,
lpí na ní lidská krev, kterou by se sebe nedostal.

II

Když potom na záda si tornistru vzal,
zůstal stát na místě bez dechu,
jako by pod její tíží se zpovídal
u soudního výslechu.

Tři roky jsi, holoubku, ve válce byl,
nikoho jsi tam nezabil?

S tornistry spad’ mu cínový šálek
a po zemi chraptí jako bez srdce zvon;
Vidíte, vidíte, proč se tak lek’?
Je to on! Je to on! Je to on!

III

Na dvoře v zavlhlých zdech,
kde i v létě po těle mrazí,
s nejistým zrakem, tajíce dech,
stojíme mlčky jak vrazi.

Po chodbách duní feldveblův hlas,
doma je klid, doma světí neděli.
Kam asi pošlou nás
a co nás tam čeká?

Desátník Berg a hejtman Braun
prohlížejí vojenské listy.
Zdalipak také nahlédnou
do duše reservisty?

— Dnes jdete, bratří, za sebe.
Dnes jdete, bratří, za svou vlast.
— Nemáme vlasti! Nevěříme!
Z očí vám hledí jen probdělé noci a chlast.

V hospodách večer v posádkovém městě
na dva tisíce věrných synů
zapíjí teplým pivem
tu vojenskou disciplinu.

Ani my, ani vy, pane hejtmane,
nejste docela ničím vinen.
Maul halten
und weiter dienen!