Věnec slávy žen slovanských/Zděnka (Sidonie) z Borku
Věnec slávy žen slovanských František Stejskal-Lažanský | ||
Eva Zrinská | Zděnka (Sidonie) z Borku | Flora Cuceri Pešionia |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Zděnka (Sidonie) z Borku |
Autor: | František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský) |
Zdroj: | STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 57–58. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Související na Wikidatech: Sidonia von Borcke |
Zděnka (Sidonie) z Borku, narozená r. 1540, pocházela ze staroslavné rodiny slovanské v Pomořsku a vynikala nad ženy věku svého krásou a vzdělaností. Byla milenkou vévody bolehošťského, a když tento od svých strýců donucen byl k sňatku stavu svému přiměřenému, vstoupila do kláštera. Tenkrát množství knížat z rodu vévod pomořanských umíralo a sňatek vévodův zůstal bezdětný. Příčina toho připočítána kouzlům i zavedeno vyšetřování, do něhož r. 1619 také Sidonie z Borku zapletena. Po nesčíslných mukách vynutili z ní vyznání, že z pomsty a z uražené ctižádostivosti kouzlo to nastrojila, načež r. 1620 ve Štětíně sťata a mrtvola její spálena jest. Byla to jedna z posledních oběti hrozných pověr; osudy její líčil Meinhold v románu: „Sidonie von Borek, die Klosterhexe“ (Sidonie z Borku, klášterní čarodějnice), kterýžto román Laube dramaticky spracoval.