Věnec slávy žen slovanských/Předmluva

Věnec slávy žen slovanských František Stejskal-Lažanský
	Předmluva	Úvod

Údaje o textu
Titulek:	Předmluva
Autor:	František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj:	STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 5–6. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Již tehdáž, když vyšlo Sojkovo dílo: „Naši mužové“ a prof. dra. Přecechtěla a Karla Adámka „Čechoslovanští výtečníci“, povstala ve mně myšlénka, abych národu českému, zvláště pak vlastenkám našim též životopisy znamenitých aneb v historii důležitých žen slovanských podal. Obtíže, s nimiž mi bylo u sbírání pramenů bojovati, jsou toho příčinou, že teprve nyní vystupuji u veřejnosť.

Časopis zábavný „Čech“ přinesl již některé ukázky ze spisu tohoto, avšak od oné doby drahně časův uplynulo a mnohé překážky v cestu se mi položily. Tu uznávám za svou povinnosť, abych vřelé díky vyslovil příteli svému p. Jos. Kumrovi, kandidátu profesury, kterýž horlivě mne v práci této podporoval.

Co se týče pramenův, z nichž čerpal jsem, nelze mi pro valný počet jich udati, hlavně však použil jsem: „Schladebach’s Künstlerlexicon“, „Slovníka naučného“, „Koledy“, „Článků dra. Hanuše“, „Lady“, „Dalibora“, „Hvězdy“ a j. v. —

Mámť za to, že nemůže býti národu skutečně svobodného a statečného, jehož ženy nepoznaly vlasti, nepoznaly národu svého, nepoznaly úlohy vytknuté.

Je-li žena a matka, jenž má vlasti vychovati dítky zdárné, k věcem národu nejvyšším lhostejná, aneb staví-li se jim dokonce na odpor, pak zajisté nedomůže se národ časův lepších, neboť matky takové vštěpují dětem svým místo vlastenecké nadšenosti — ledovitou lhostejnosť, úmorný odpor k věci národní. Doufám, že i ženy i panny naše najdou v podaných zde životopisech dosti příkladů povzbuzujících a povznášejících k pravému vlastenectví.

A kdekoli mne donutila věrnosť dějepisce, i temné stránky z života žen podati, tu bylo snahou mou, vystříhati před podobnými poklesky.

Nuže, nepohrdejtež dárkem tímto, pocházíť ze srdce upřímného. Čítejte v něm pilně, a příklady mnohých zdárných žen, jichž život tuto popisuji, ať jsou vám vodítkem na cestách života; až i vy vesměs poznáte úlohu velikou, Prozřetelností vám svěřenou, pak zajisté v úplné kráse objeví se nám slunce blaha našeho, slunce pravé svobody.

V Praze za doby velkolepé slavnosti národní r. 1868.