Věnec slávy žen slovanských/Marta a Johanka z Boskovic
| Věnec slávy žen slovanských František Stejskal-Lažanský | ||
| Anna, královna česká | Marta a Johanka z Boskovic | Barbora Radziwiłłovna |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Marta a Johanka z Boskovic |
| Autor: | František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský) |
| Zdroj: | STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 52–53. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Boskovicové |
|
Rod Boskovcův dal Moravě v 16. věku dvě znamenité ženy, vynikající svou učeností a vzdělaností; jsouť to sestry Marta a Johanka. Z těchto vynikla zároveň i krásou nevšední Marta, jenž se stala manželkou Jana z Lomnice, nejvyššího komořího zemského. Co do učenosti stavena jest neobyčejná tato paní na roveň nejznamenitějším toho času vzdělancům vlasteneckým.
Jsouc nakloněna bratřím moravským hájila co spisovatelka učení jejich, zasadivši se o ně listem samému králi Vladislavovi podaným a podstoupivši o to vášnivou hádku s proboštem chrámu olomúckého, pověstným Augustinem Käsebrodem, jenž krále Vladislava proti moravským bratřím popuzoval. Proti tomuto Augustinovi vydala r. 1498 latinský spis nazvaný: „Excusatio fratrum Valdensium contra binas literas doktoris Augustini datas ad regem“ (Obrana bratří Valdenských proti dvěma listům od doktora Augustina králi daným). Spis tento hlubokou učenosť a nadobyčejný ostrovtip jevící jedná o zastávání zásad pikardských a valdenských, k nimž se tehdáž bratří moravští přiznávali. Marta projevivši se tu co horlivá zastupitelka jednoty bratrské rozhorlila proti sobě nejen dotčeného Augustina, ale i přítele jeho básníka Bohuslava z Lobkovic, přísného to katolíka. Nacházíť se ve spisech jeho ostrá důtka proti Martě, v níž jí radí, aby panička hleděla si domácnosti, nepletouc se do bohosloveckých záležitostí. Odebrala se na věčnost r. 1510.
O setře její Johance víme jen tolik, že taktéž vynikala učeností a že se r. 1510 stala abatyší kláštera starobrněnského, z něhož však r. 1554 vystoupila, načež bezpochyby přešla k jednotě bratrské.