Věnec slávy žen slovanských/Kněžna Mlada

Údaje o textu
Titulek: Kněžna Mlada
Autor: František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj: STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 24–25.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Mlada

Kněžna Mlada byla panna dobře vychovaná, nábožná, v knihách dobře vycvičená, při tom pokorná, výmluvná, velmi přívětivá a jinými cnostmi obdařená. Na žádost bratra svého knížete českého Boleslava II. vydala se do Říma k papeži Janovi XIII., aby na něm zřízení zvláštního biskupství pro Čechy vyžádala. Co se o tom s Wolfgangem, biskupem Řezenským, a s císařem Otou I. vyjednávalo, žila Mlada v některém klášteře panenském. Zde oblíbila si klášterský život a naučila se obyčejům mnišek sv. Benedikta.

Když konečně všecko vyjednáno a papež ve zřízení biskupství svolil, žádala Mlada od něj povolení, by směla v Praze založiti klášter dle řehole sv. Benedikta. Papež milerád vyhověl žádosti této a určil zároveň, že sídlo biskupa má býti při chrámě sv. Víta, klášter pak při starším kostele sv. Jiří. Při tomto kostele dala Maria (tak totiž nazval papež Mladu, učiniv ji abatyší budoucího kláštera) obšírné klášterní stavení zbudovati. To vše se stalo do roku 972. Rokem 973 počala v něm přebývati Mlada, řečená co abatyše Maria. Zemřelať pak asi roku 994, nepochybně dne 9. února, v kterýžto den se slavila v klášteře až do zrušení jeho výroční památka její.