Výklad posvátných žalmů/91. žalm
Výklad posvátných žalmů Jaroslav Sedláček | ||
90. žalm | 91. žalm | 92. žalm |
Chvála Božího řízení.
Jest milou povinností Ιsraele, oslavovati dobrotu a věrnost Boží (2—4),
neboť Bůh nás obveseluje svými činy, což jen nerozumný člověk neuznává (5—1).
Někdy ovšem se daří hříšníkům dobře, ale jen na krátce, Bůh je zničí (8—10),
spravedliví vzrostou, vzmohοu se nad své nepřátely (11—13), a přilnouce k Bohu budou velebiti stále jeho spravedlnost (14—16).
Žalmista velebí Boží řízení, ukazuje, jak Bůh jest ke všem vždy spravedlivým. Mluví ve jménu lidu. Tato píseň podobá se obsahem ž. 36, 48 a 72; v tomto žalmu nejeví se však onen nepokoj nad štěstím bezbožných, jako v oněch, neboť tu vzpomíná žalmista na závěrečné urovnání lidských osudů soudem Božím.
Žalm jest sborovou písní o pěti slokách po třech verších.
Nadpis L. 1Žalm zpěvu. Dne sobotního. H. 1Žalmová píseň. Na den sobotní.
1. Žalm zpěvu (viz úvod XXIII a 47 1). Εις τὴν ἡμέραν τοῦ σαββάτου sobotního dne, na sobotu, ukazuje, že byl tento zpěv bohoslužebným řádem určen na sobotní sváteční den; dle talmudu pěli ho ráno, když vyléval kněz tekutou oběť na oltář (Ex. 29 38). Sedmkrát jest zde jmenováno jméno Boží Jahve, což dle židů ukazuje na sedmý, sobotní den (37. XLI, srovnej též 23 1). Obsah se k sobotní památce zvláště nenese. Bájili, že jej pěl Adam o první sobotě světa.
L. 2Dobře jest chváliti Hospodina,
A opěvovati tvé jméno, Nejvyšší;
L. 3Ohlašovati z rána tvé milosrdenství,
A tvou věrnost za noci,
L. 4Na desetistrunovém žaltáři.
Při zpěvu při citaře.
L. 5Neboť obveseluješ mne, Hospodine, svým tvořením,
A nad díly tvých rukou plesám.
L. 6Jak velebná jsou tvá díla, Hospodine!
Velmi hlukoké jsou tvé myšlenky.
L. 7Nerozumný muž nepoznává toho,
A pošetilí nerozumí tomu.
H. 2Slušno jest děkovati Jahve,
A hráti tvému jménu, Svrchovaný,
H. 3Hlásati z rána tvou milost,
A zu noci tvou věrnost.
H. 4Na desítistrunový (nástroj) a při harfě,
Při strunové hudbě na citaře.
H. 5Neboť obveseluješ mne, Jahve, svým činěním,
A nad dílem tvých rukou plesám.
H. 6Jak velicí jsou tvoji skutkové, Jahve;
Náramně hluboké jsou tvé myšlenky!
H. 7Zvířecí člověk toho nezná,
A pošetilec (toliko) nerozumí tomu.
2. Dobře jest chváliti Hospodina. jest hodobré a milé, ale též i slušné velebiti Boha, vzdávati mu díky (confiteri 6 6). Opěvovati tvé jméno (hráti tvému jménu), jako 7 18.
3. Hlavně velebí Boha pro jeho milosrdenství (milost, 102) a věrnost (24 10) ve slibech; z rána i za noci t. j. stále je chce hlásati, aby tak chvála Boží byla veřejnou.
4. Aby velebil Boha slavnějším způsobem, učiní tak zpěvem, a hudbou bude provázeti svůj zpěv. Jmenuje některé nástroje. Dekachordos jest tu přídavným jménem ku psalterium (32 2 150 3), strunový nástroj o desíti strunách. Zpěv by se děl při citaře, s průvodem citary (32 2). Hebrejské »higgājôn« znamená asi strunovou hudbu (viz o tom při 9 17 s. 73).
5. Druhá sloka. Chváliti sluší Boha pro jeho veliká díla. K našemu obveselení, k naší radosti stvořil vše, konal svá díla Hospodin. Obveseluješ mne svým tvořením; factura ποίημα znamená zde řízení Boží v israelekém národě se jevící, to jsou též díla jeho rukou, projevy Boží prozřetelnosti, nad nimiž každý Israelita plesá (vyská, v hebr.). Ovšem, že můžeme při těchto slovech vzpomínati i na díla stvoření.
6. Velmi hluboké jsou tvé myšlenky, záměry, jimiž se řídíš ve svých dílech, ve stvoření a v zachování světa; hluboké jsou pro nás, tak že jich nelze vyzkoumati. Těžko jest člověku zejména pochopiti, proč se bezbožný těšívá pozemskému štěstí? (v. 8).
7. Nerozumný muž (hebr. zvířecí), bezbožný, hříšný 21 5, toho nepoznává (72 22), totiž ty veliké skutky Boží ve stvoření a řízení světa. Toliko ten toho nechápe.
5. Vykládali-li díla Boží o stvoření světa, pak bychom tu měli důvod, proč byl tento žalm určen k službě Boží sobotního dne; sobota byla nařízena na pamět toho, že Bůh po stvoření světa sedmého dne více nic nestvořil a že ten den posvětil. Stvořením světa ovšem nepřestala Boží činnot; dí Kristus Pán: Otec až posud jest činným (operatur).
6. מְאֹד sesiluje přídavné jméno: náramně (velmi hluboké); podobně i zvolací מה ώς v prvé části.
7. אִישׁ בַּעַר muž zvířete, zvířecí muž (Genesis 16 12 Přísl. 15 20)
L. 8 Když vycházejí hříšníci jako seno.
A když se ukazují všichni, kteří pášou nepravost,
Aby zhynuli na věky věků,
L. 9 Ty, Nejvyšší, jsi proti tomu na věčnost, Hospodine!
L. 10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, Hospodine,
Neboť hle, tvoji nepřátelé hynou,
A rozprášeni budou všichni, kdož pášou nepravost,
L. 11 A bude vyvýšen můj roh jako roh jednorožce,
A mé stáří (bude) v hojném milosrdenství.
L. 12 A shlíží mé oko dolů na mé nepřátely,
A mé ucho naslouchá těm zlosynům, kteří proti mně povstávají.
L. 13 Spravedlivý kvete jako palma,
Vzrůstá jako libanský cedr.
L. 14 Jsou zasazenI v domě Hospodinově,
Kvetou v nádvořích našeho Boha.
L. 15 Ještě ve stáří požehnaném dávají plody,
A dobře se mají,
L. 16 Že mohou hlásati,
Že jest Hospodin náš Bůh spravedlivý,
A není v něm bezpráví.
H. 8Když vyrážejí bezbožní jako tráva,
A kvetou všichni, kteří pášou ničemnost,
(Jest to), aby byli shlazeni na vždy.
H. 9Ty pak, Svrchovaný, jsi na věky, Jahve!
H. 10Neboť hle, tvoji nepřátelé, Jahve,
Neboť hle, tvoji nepřátelé hynou,
Rozptylují se všichni ničemníci.
H. 11A vyvyšuješ můj roh jako (roh) bisona,
Jsem polit zeleným olejem.
H. 12A s potěšením shlíží mé oko na mé úkladníky,
Mé ucho naslouchá bezbožným, kteří proti mně povstávají.
H. 13Spravedlivý jako palma vyráží,
Jako cedr Libanský se množí.
H. 14Zasazení v domě Jahve,
Vyrážejí v nádvořích našeho Boha.
H. 15Ještě ve stáří dávají plody,
Štavnatí a zelení jsou,
H. 16Aby hlásali, že Jahve jest spravedlivý,
Má skála, na němž není křivosti.
8. Bezbožní se někdy těší blahobytu, vyrůstají (vycházejí, vyrážejí) jako polní byliny, jako tráva, která rychle a bujně vzrůstá. Na východě vyrůstají byliny po dešti za tepla slunce vůčihledě a podivuhodně. A když se ukazují všichni (ř. διακύπτειν), kteří pášou nepravost; srozumitelněji v hebr.: když kvetou tito nešlechetníci (bohatstvím, ctí a p.), jest celá jejich sláva a lesk jen na krátkou dobu, jen k tomu je Bůh tak nechává, aby pak najednou hynuli na věky věkův. Jejich štěstí obrátí se v záhubu. Snad viděl a zažil žalmista sám nějaký nápadný příklad tohoto krátce před tím, než psal tato slova? Nevíme.
9. Bezbožní zajdou: Bůh, nejvyšší, jest naproti tomu věčný, a jako soudce jest vždy hotov trestati hříchy a neřesti.
10. Nepřátelé Boží hynou; tak se jim stávalo dříve, tak se jim bude díti vždy. I kdyby se všichni spojili, i kdyby měli sebe větší moc, proti Bohu ničeho nesvedou — ale budou rozprášeni a ztratí sílu, o které se domnívalí, že jest jejich.
11. A bude vyvýšen můj roh jako roh jednorožce (buď znamená rᵉ’êm druh sajky, nějakou antilopu, neb bisona, bůvola 21 22) dostane se mi síly, abych se mohl brániti. Viz 74 5. A mé stáří, Israel jest jako starec, jenž olejem milosti Boží nabývá nových sil; v hebr. praví: Jsem polit (pomazán?) zeleným, čerstvým olejem. Ve v. 15 to slibuje všem.
12. Žalmista shlíží dolů na nepřátely, vidí, že na ně přišla záhuba, jíž zasloužili; dívá se na ně jaksi s rozkoší. Naslouchá těm zlosynům, řeči těch zlosynů, které mu již nemohou škoditi.
13. Spravedlivý kvete jako palma přirovnává spravedlivého k datlové palmě, tato dosahuje vysokého věku, přináší po mnohých květech i hojné plody; přirovnává ho k libánskému cedru, neboť tento byl obrazem síly a krásy.
Množí se, vzrůstá jako libánský cedr. Že mluví o celém Israeli. to dokazuje množné číslo v následujících verších.
14. Zasazeni jsou v domě Hospodinově: dobří Israelité jsou jakoby zasazeni ve svaté a plodné půdě domu Božího, chrámu; od Boha vychází tu krása a hojnost jejich plodů. Kdo jest s Bohem ve spojení. ten jest požehnán. V nádvořích, jako 83 3.
15. Ještě v požehnaném stáří ponesou jako ovocné stromy plody a ovoce. A dobře se mají (bene patior εὐπαθίων asi tak, jako bene mihi est) v hebr. pokračování v metafoře: Šťavnatí a zelení jsou, mají ještě dosti síly.
16. Spravedlivým jeví se Bůh tím, jak vede a řídí svůj lid. Spravedliví dojdou štěstí, ale též odměny i na zemi (v. 3).
9. Tento verš jest asi neúplně zachován; מָרוֹם jest asi přídavné jméno, přívlastek k Jahve (Wellh.); LXX συ δὲ ὕψιστος.
10. Kteří pášou nepravost, jako 5 5.
11. בלל značí politi, zde by byla v בַּלֹּתִ֧י (milrâ‘, ve starších mil‘êl) 1. osoba perf. Olsh. navrhl změnu v בַּלֹּתַנִי »ty jsi mne pomazal« dle syr. a aram. (Zenner též). Senectus mea v LXX Sym. a u sv. Jer. jest inf. od בלה totiž בּלֹתִי (Gen. 18 12).
12. שׁוּרָי v 5 9 שֹׁרֲרָי protivníci moji, slídiči, nepřátelé, οί ἐχθροί מרעים vedle שורי by byla, míní Baethgen, Wellh., Zenner, vysvětlivka ku קמים עלי.
13. Multiplicabitur πληθυνθήσεται množí se, lze užiti i o tom: plody nésti, výtěžek dáti; hebr. שׂגה růsti.
15. Multiplicabuntur v hebr. ינוּבוּן sv. Jer. fructificabunt; נִיב plod, ovoce i תְּנוּבָה.
16. צוּרִי má skála jest 2. podmět ku כי־ישר. עַוְלָתָה bezpráví, zloba. q‘rê; kᵉthîbh עֹלָתָה (Job 5 16) stažený tvar.
Ž. 92. zpívají Israelité ve svých sbornicích obyčejně v předvečer soboty (po západu slunce). Ačkoliv nelze z nynějšího nápěvu souditi o tom, jaká as byla dřevní melodie žalmové písně, přece bude snad zajímati starobylý isr. nápěv tohoto ž. »ṭob lehodôt«. Jest vyňat z díla Whitlocka: Bible and Church Music (1898 s. 132), v souhru uveden od Dr. C. G. Verrindera.
Přepis ponechán tak, jak jest v uved. díle (sh=שׁ, ng=ע). Při ostatním znění žalmu se tento nápěv ještě dvakrát opakuje.
Palmy a cedry, jež jsou v církvi zasazeny, tu rostou a kvetou, jsou Svatí Boží. Jejich živou sílu, ovoce jejich svatého života, Boží milosti síleného, spatřujeme zejména při sv. apoštolech, mučenících a u vyznavačů. V mešních modlitbách u Svatých uvedeny jsou verše z 91. ž.
Církev ustanovila tento žalm po vzoru synagogy o chvalách soboty (in Laudibus).
Od oltáře, z chrámu béřeme sílu; vzhledem k v. 14—16 pěje se žalm 91. při svěcení chrámu (při druhém mazání oltáře olejem katechumenů) a při svěcení oltáře.
Každý zbožný se slovy tohoto žalmu obveselí a potěší.