Uvolnit cestu vynalézavosti a novému duchu ve veřejných úřadech
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Uvolnit cestu vynalézavosti a novému duchu ve veřejných úřadech |
Podtitulek: | Problém veřejné správy a její organisace |
Autor: | Alois Eliáš; dotazy anonymní |
Zdroj: | Národní listy, roč. 79, č. 20. str. 1 Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 05. 06. 1939 |
Licence: | PD old 70 |
Předseda vlády divisní generál inž. Alois Eliáš poskytl redaktoru časopisu Přátel vysoké školy obchodní „Hospodářské Zájmy“ tento rozhovor:
Obracíme se na vás, pane ministerský předsedo, především jako na inženýra, jemuž po prvé v historii naší politiky svěřen byl úřad tak odpovědný. jaké výhody má v politice za dnešních poměrů muž myslící technicky proti právníkovi?
Chápu politiku z převážné části jako umění organisovat v rámci daných možností a nových předpokladů síly všech složek k zabezpečení lepší budoucnosti národa. Když se dívám s tohoto hlediska na úkol politika, nemám dojem, že by technická výchova musela znamenati za všech okolností výhodu v politickém životě.
Jde o to, rozeznat správně situaci a užít pro řešení daného problému nejvhodnějšího způsobu myšlení, ať již je to myšlení technické, právnické, hospodářské a pod.
Připouštím, že technická výchova znamená pro muže veřejně činné jisté plus v tom, že umožňuje rychlé rozeznávání toho, co je podstatné.
Co soudíte o funkci českého inženýra v dnešní pohnuté době?
Funkci českého inženýra v přítomnosti cením vysoko. Mám dojem, že inženýrská práce, objevy, výzkumy a stálé zdokonalování naší organisace ve všech oborech činnosti jsou jedním z nejlepších prostředků, jimiž se můžeme kulturně uplatňovat v soutěži s dynamickými národy, do níž jsme nyní bezprostředně začleněni.
Ve svém úřadě se vynasnažím podporovat všemi prostředky rozvoj naší technické práce a bylo by mou pýchou, kdyby byla nejen zachována, ale i překonána dobrá pověst našich technických pracovníků a organisátorů doma i v cizině.
Vysoká škola obchodní s 1.200 posluchači je největší mezi vysokými školami technického směru. Zvláště v I. ročníku se jeví velký vzestup proti loňsku. Považujete tento vývoj za zdravý? Co soudíte o úloze nejmladší technické fakulty v budoucnosti?
Naše hospodářství má své důležité poslání ve výrobě zemědělské i průmyslové. Řekl jsem již v jednom ze svých projevů, že vývoz je naším životním nervem. Zušlechťujeme velikou řadu výrobků, při čemž se opět uplatňuje technická zdatnost a organisační vyspělost našeho výrobce a dělníka, a vyvážíme tyto výrobky do ciziny. Tuto orientaci své hospodářské politiky si chceme zachovat i napříště a pokud možno ještě více ji prohloubit. Vedle vývozu do zemí zámořských poskytují nám nyní nové politické poměry veliké vývozní možnosti do Říše. Při různosti hospodářské organisace u nás a v Říši, a při nutnosti plynulého vyrovnání těchto rozdílů bude nutno pro uskutečňování vzájemné výměny zboží s Říší i s cizinou porady a pomoci obchodních odborníků a vítám proto rozmnožení řady posluchačů Vysoké školy obchodní.
Bylo již několikráte zdůrazněno, že nesmíme vychovávat převážně generace úřednické, a to dokonce úředníky neznalé života a spatřující účel svého poslání nikoliv ve službě celku, nýbrž v bezduchém písaření. Naopak, musíme se starat o vyzbrojení našeho dorostu a především inteligence těmi vlastnostmi charakterovými a znalostmi intelektuálními, které nejlépe umožní poslání vedoucích vrstev a usnadní postavení v soutěži s mocnějšími národy.
Vysoká škola obchodní vychovává komerční inženýry především k samostatnému podnikání. Mnozí se však uplatnili i ve státní správě. Soudíte na základě svých zkušeností, že vzhledem ke svému školení mohou komerční inženýři prokázat státu dobré služby, a to zejména dnes, kdy zhospodárnění veřejné správy je tak naléhavé?
Na tuto otázku jsem vám vlastně odpověděl právě nyní. Jde o vytvoření nového typu administrování, které dnes vzhledem k složitosti administrovaného života vyžaduje velké lásky k povolání a celých mužů.
Problém veřejné správy a její reorganisace vidím v tom, uvolnit — bez porušení zásady discipliny — cestu vynalézavosti a novému duchu ve veřejných úřadech. Jedním z prostředků, jimiž tohoto cíle bude možno dosáhnouti, bylo by právě zařízení, aby o věcech odborných rozhodovali odborníci, čili, aby na příklad o technických otázkách nerozhodoval jen právník anebo naopak.
V této dělbě funkcí jistě by se mohli uplatnit též inženýři komerční, zvláště vzhledem k tomu, že se rozšířil a prohloubil vliv státu na hospodářství.
V závěru slíbil ministerský předseda, že ochotně bude podporovat požadavek, aby vysoká škola obchodní byla lépe vybavena.