Uživatel:Janet11/Pískoviště3

Molière

Měšťák šlechticem (Le Bourgeois gentilhomme)

1670

(I. a II. dějství přeložila Janet11)


OSOBY

Pan Jourdain, měšťan.

Paní Jourdainová, jeho žena.

Lucile, jejich dcera.

Nicole, služebná.

Cléonte, nápadník Lucille.

Covielle, jeho sluha.

Dorante, hrabě, milenec Dorimène.

Dorimène, markýza.

Učitel hudby.

Žák učitele hudby.

Učitel tance.

Učitel šermu.

Učitel filosofie.

Krejčovský mistr.

Krejčovský tovaryš.

Dva lokajové.

Dále zpěváci, zpěvačky, hudebníci, tanečníci, kuchaři, krejčí a další osoby.


Odehrává se v domě pana Jourdaina v Paříži.


I. DĚJSTVÍ
1. obraz
Učitel hudby, učitel tance, tři zpěváci, dva houslisté, čtyři tanečníci.


Učitel hudby, ke svým hudebníkům.
Pojďte, pojďte sem, do této místnosti, posaďte se tu a počkejte než přijde.

Učitel tance, k tanečníkům.
A vy také, na tuto stranu.

Učitel hudby, ke svému žákovi.
Je to hotové?

Žák
Ano.

Učitel hudby
Podívejme… Je to dobré.

Učitel tance
To je něco nového?

Učitel hudby
Ano, je to melodie serenády, kterou jsem složil při čekání, až se náš pán probudí.

Učitel tance
Mohu se podívat?

Učitel hudby
Uslyšíte to, až přijde. Snad se moc nezpozdí.

Učitel tance
Zaměstnání, která se nám tu nabízejí, vám i mě, nejsou právě zanedbatelná.

Učitel hudby
To je pravda. Našli jsme tu člověka, kterého potřebujeme my oba; je to pěkný zdroj příjmů, tenhle pan Jourdain s jeho vidinami vznešenosti a dvornosti, které si vzal do hlavy. Vy a já si můžeme jen přát, aby všechni byli takoví jako on.

Učitel tance
Ne tak docela; přál bych si, aby lépe chápal ty věci, které ho učíme.

Učitel hudby
Je pravda, že špatně chápe, ale platí za to dobře; a proto naše umění teď potřebuje víc než cokoliv jiného.

Učitel tance
Za sebe přiznávám, že tím, na čem mi záleží, je ta trocha slávy a potlesku. Mám za to, že ve všech krásných uměních, včetně choreografie, je bolestivým trestem snášet barbarské názory hlupáků. A naproti tomu je potěšením pracovat pro lidi, kteří dokáží ocenit jemnost umění a vcítit se do krásy díla. Ano, nejpřijemnější odměnou, kterou přijímáme za naši práci, je vidět ty, kteří jí rozumějí a odměňují ji nadšeným potleskem, který nás ctí.

Učitel hudby
Siouhlasím, i já to tak cítím. Jistě není nic příjemnějšího než potlesk, jak říkáte, ale potlesk a chvála nezajistí živobytí a pohodlnou existenci. Je třeba přidat něco hmotného. A nejlepší způsob, jak chválit, je s hotovostí v ruce. Ve skutečnosti je to muž nevelkého rozumu, který si ve všem protiřečí a tleská, když nemá, ale jeho peníze vyváží nedostatky jeho ducha. On chválí penězi. A tento nevzdělaný měšťák je pro nás, jak vidíte, cennější než vzdělaný šlechtic, který nás sem doporučil.

Učitel tance
Na tom, co říkáte je něco pravdy; ale zdá se mi, že kladete příliš důraz na peníze a to je zájem tak přízemní, že muž dobrého vkusu, by se o něm neměl zmiňovat.

Učitel hudby
Přesto velmi rád přijímáte peníze, které vám náš muž dává.

Učitel tance
Jistě; ale není to hlavní důvod mého štěstí. Přál bych si, abych v něm, pro jeho dobro, vypěstoval dobrý vkus.

Učitel hudby
To bych si také přál a proto též oba pracujeme, jak nejlépe umíme. Ale, v každém případě nás platí jako známé mistry a bude tak platit všechny, kteří ho budou chválit.

Učitel tance
Tady přichází.

2. obraz
Pan Jourdain, dva lokajové, učitel hudby, učitel tance, houslisté, zpěváci a tanečníci.

Pan Jourdain
Tak co, pánové, co mi předvedete za legrácku?

Učitel tance
Prosím ? jakou legrácku ?

Monsieur Jourdain No to… jak tomu říkáte ? Váš prolog nebo dialog ve zpěvu a v tanci.

Učitel tance
Ach ! tak !

Maître de musique
Jak vidíte, jsme připraveni.

Pan Jourdain
Nechal jsem vás trochu čekat, ale to proto, že jsem se dnes oblékl jako vážený měšťan a můj krejčí mi přinesl hedvábné punčochy, o jakých jsem snil.

Učitel hudby
Jsme tu proto, abychom počkali, až budete mít čas.

Pan Jourdain
Prosím vás oba, abyste neodcházeli, dokud mi nepřinesou můj oblek, abyste mne v něm mohli vidět.

Učitel tance
Jak si přejete.

Pan Jourdain
Uvidíte mne oblečeného jak se patří, od hlavy až k patě.

Učitel hudby
O tom nepochybujeme.

Pan Jourdain
Nechal jsem si zhotovit tyto domácí šaty.

Učitel tance
Jsou velice pěkné.

Pan Jourdain
Můj krejčí mi říkal, že vznešení lidé se takto oblékají každé ráno.

Učitel hudby
Sedí vám úžasně.

Pan Jourdain
Lokajové !

První lokaj
Co si přejete, pane ?

Pan Jourdain
Nic. Chci se jen ujistit, že mě dobře posloucháte. (K dvěma mistrům.) Co říkáte mým livrejím ?

Učitel tance
Jsou úžasné.

Pan Jourdain. Rozhaluje svůj domácí oblek a ukazuje úzké kalhoty z červeného sametu a zelenou sametovou vestu, které si oblékl.
Zde je ještě můj malý převlek pro má ranní cvičení.

Učitel hudby
Je elegantní.

Pan Jourdain
Lokaji !

První lokaj
Pane.

Pan Jourdain
Další lokaji !

Druhý lokaj
Pane.

Pan Jourdain
Podržte mé šaty. Bude to tak dobré ?

Učitel tance
Velmi dobré. Nemůže to být lepší.

Pan Jourdain
Podívejme se na vaše malé představení.

Učitel hudby
Byl bych velice rád, abyste si nejdříve poslechl melodii složenou pro serenádu, kterou jste si u mne objednal. Složil ji jeden z mých žáků, který má pro tyto věci pozoruhodný talent.

Pan Jourdain
Ano, ale nebylo třeba to zadávat žákovi, jako by to pro vás samotného nebylo dost dobré.

Učitel hudby
Není třeba se znepokojovat jménem žáka, pane, protože žáci, jako je on, umějí skládat stejně dobře jako mistři a jeho melodie je také tak pěkná, jako od mistra. Jen si poslechněte.

Pan Jourdain
Dejte mi mé šaty, aby se mi lépe poslouchalo… Počkejte, myslím, že lepší to bude bez šatů… Ne; dejte mi je zpátky, to bude lepší.

Zpěvák, zpívá:
Chřadnu nocí i dnem a mé neštěstí je nezměrné,
Od doby, kdy krutým pohledem svých krásných oči, jste si mne podmanila;
Pokud tak jednáte, krásná Iris, s tím, kdo vás miluje,
Běda ! co potom chystáte pro své nepřátele ?

Pan Jourdain
Ta píseň se mi zdá trochu fádní a uspává a chtěl bych, abyste ji tu a tam trochu oživil.

Učitel hudby
Je třeba, pane, aby melodie byla doprovázena slovy.

Pan Jourdain
Před chvílí mne napadlo něco moc pěkného. Počkejte… To… jak se to řekne ?

Učitel tance
Na mou věru ! já nevím.

Pan Jourdain
Je tam v tom ovce.

Učitel tance
Ovce ?

Pan Jourdain
Ano. Ach !

(Pan Jourdain zpívá)

Věřil jsem Žanetce
Tak mírně a hezké,
Věřil jsem Žanetce
Sladší než ovečce :
Běda ! běda ! ona je stokrát,
Tisíckrát krutější,
Než tygr v lese.

Není to hezké ?

Učitel hudby
Nejhezčí na světě.

Učitel tance
A vy to zpíváte dobře.

Pan Jourdain
Aniž bych se učil hudbu.

Učitel hudby
Měl byste se ji učit, pane, pokud chcete umět tančit. To jsou dvě umění, která spolu úzce souvisejí.

Učitel tance
A která otevírají lidskou mysl krásným věcem.

Pan Jourdain
Vznešení lidé se také učí hudbu ?

Učitel hudby
Ano, pane.

Pan Jourdain
Budu se ji tedy učit. Ale nevím, kdy na to budu mít čas, čeká mě také učitel šermu a pozval jsem ještě učitele filosofie na dnes dopoledne.

Učitel hudby
Filosofie není k ničemu, ale hudba, pane, hudba.

Učitel tance
Hudba a tanec. Hudba a tanec, to je vše co je potřeba.

Učitel hudby
Není nic tak užitečného pro stát, jako je hudba.

Učitel tance
Není nic, co by bylo tak potřebné pro lidi, jako tanec.

Učitel hudby
Bez hudby, stát nemůže existovat.

Učitel tance
Bez tance, člověk nemůže dělat nic.

Učitel hudby
Všechny ty nepořádky, všechny války, které vidíme po celém světě, se dějí jen z nedostatku hudebního vzdělání.

Učitel tance
Všechna neštěstí lidstva, všechny hrozné katastrofy, kterých jsou plné dějiny, omyly politiků, chyby vojevůdců, to vše pochází z neznalosti tance.

Pan Jourdain
Jak to ?

Učitel hudby
Nepřichází válka, když schází porozumění mezi lidmi ?

Pan Jourdain
Je to tak.

Učitel hudby
Kdyby se všichni lidé učili hudbu, nebyl by to způsob, jak si navzájem porozumět a zajistit na celém světě mír ?

Pan Jourdain
Máte pravdu.

Učitel tance
Když se člověk špatně rozhodl, buď ve svých rodinných záležitostech, nebo v řízení státu, nebo ve velení armádě, neříká se vždy v takovém případě: « To byl špatný krok » ?

Pan Jourdain
Ano, to se říká.

Učitel tance
Může být tedy něco horšího, než neumět tančit ?

Pan Jourdain
Je to tak, oba dva máte pravdu.

Učitel tance
Chtěli jsme vám tím objasnit výtečnost a užitečnost tance a hudby.

Pan Jourdain
Teď už to chápu.

Učitel hudby
Chcete se podívat na naše dvě představení ?

Pan Jourdain
Ano.

Učitel hudby
Jak už jsem vám říkal, je to malá scénka, kterou jsem kdysi složil a zkoušel jsem v ní ukázat, jaké různé city může hudba vyjádřit.

Pan Jourdain
Výborně.

Učitel hudby
Tak začněme. Je třeba, abyste zaujal postoj mezi pastýři.

Pan Jourdain
Proč pořád ti pastýři ? Jsou vidět všude.

Učitel hudby
Protože, pokud v hudební scénce vystupuje více lidí, kteří spolu navzájem mluví, je pravdivější, když se to odehrává mezi pastýři. Zpěv byl vždy rozšířen mezi pastýři a nepřirozené by bylo, kdyby v dialogu zpívali o svých citech princové nebo měšťané.

Monsieur Jourdain
Dobře, dobře. Podívejme se.



DIALOG V HUDBĚ

Jedna zpěvačka a dva zpěváci
Srdce zamilovaných,
Tisíci starostmi se zmítá :
Říká se, že s radostí chřadneme a trpíme;
Ale, co jiného říci se dá,
Není nic sladšího, než naše svoboda.

První zpěvák
Není nic sladšího, než něžné vzplanutí
Které spojí dvě srdce
Ve stejné touze.
Nelze být šťastný bez milostného toužení :
Zbavte život lásky,
Zbavíte ho radostí.

Druhý zpěvák
Bylo by sladké se zamilovat,
Pokud bychom lásce mohli důvěřovat ;
Ale, běda ! jak krutá zrada !
Pastýřka není ani trochu věrná,
Její přelétavost, tak nedůstojná,
Má vinu na tom, že se lásky chceme navždy vzdát.

První zpěvák
Milostné vzplanutí,

Zpěvačka
Šťastné vysvobození,

Druhý zpěvák
Záletníku,

První zpěvák
Jak jsi mi drahá !

Zpěvačka
Jak jsi mi milý !

Druhý zpěvák
Jak mě děsíš !

První zpěvák
Ach ! opusť pro lásku tu smrtelnou nenávist.

Zpěvačka
Můžeme, můžeme ti ukázat
Věrnou pastýřku.

Druhý zpěvák
Ale ! kde ji potkám ?

Zpěvačka
Abych ubránila naši pověst,
Mohu ti nabídnout své srdce.

Druhý zpěvák
Ale, pastýřko, mohu uvěřit
Že to srdce nebude zrádné ?

Zpěvačka
Zkus to a uvidíš
Kdo z nás dvou miluje líp.

Druhý zpěvák
Komu schází stálost,
Toho bohové musí zatratit !

Všichni tři
Ty krásné plameny lásky
Nechme rozhořet :
Ach ! jak sladké je milovat,
Když jsou si věrná srdce dvě !

Pan Jourdain
To je vše ?

Učitel hudby
Ano.

Pan Jourdain
Je to velice pěkně provedené a je v tom pár velmi hezkých rčení.

Učitel tance
Vytvořil jsem zde malou choreografii z těch nejkrásnějších pohybů a postojů, které tanec nabízí.

Pan Jourdain
Jsou zde ještě pastýři ?

Učitel tance
Jak si budete přát. Pojďme.

Čtyři tanečníci provádějí všechny různé pohyby a všechny druhy kroků podle příkazů tanečního mistra a po tomto tanci následuje první přestávka.


II. DĚJSTVÍ
1. obraz
Pan Jourdain, učitel hudby, učitel tance, lokajové.

Pan Jourdain
To je vtipné, a ti lidé tam se pohybují dobře.

Učitel hudby
Když se tanec doplní hudbou, má to ještě větší účinek a vy spatříte tu eleganci v malém baletu, který jsme pro vás připravili.

Pan Jourdain
Necháme to na později; osoba, pro kterou jsem toto vše dělal mi prokázala tu čest a přijde sem na večeři.

Učitel tance
Všechno je připraveno.

Učitel hudby
Avšak, pane, to není vše : je třeba, aby člověk jako vy, tak skvělý, který má vztah ke krásným věcem, pořádal u sebe doma koncerty každou středu nebo každý čtvrtek.

Pan Jourdain
Vznešení lidé to tak dělají ?

Učitel hudby
Ano, pane.

Monsieur Jourdain
Tedy to udělám. Bude to krásné ?

Učitel hudby
Bezpochyby. Budete potřebovat tři hlasy : tenor, soprán a bas, které budou doprovázeny basovou violou, teorbou a cembalem a dvoje housle, které budou hrát melodické pasáže, zvané ritornella.

Pan Jourdain
Je třeba tam přidat ještě námořní trubku. Námořní trubka je nástroj, který se mi líbí a který je melodický.

Učitel hudby
Dovolte, abychom to zařídili.

Pan Jourdain
Také mi nezapomeňte poslat zpěváky, aby zazpívali u stolu.

Učitel hudby
Budete mít vše, co je potřeba.

Pan Jourdain
Hlavně, aby balet byl krásný.

Učitel hudby
Budete spokojen, kromě jiného, s některými menuety, které tam uvidíte.

Pan Jourdain
Ach ! menuety jsou můj oblíbený tanec a chci, abyste mi ukázal, jak se tančí. Pojďme, můj učiteli.

Učitel tance
Klobouk, pane, prosím. La, la, la ; la, la, la, la, la, la ; la, la, la, ještě jednou ; la, la, la ; la, la. V rytmu, prosím. La, la, la, la. Pravá noha. La, la, la. Nehýbejte tolik rameny. La, la, la, la, la ; la, la, la, la, la. Vaše paže jsou příliš strnulé. La, la, la, la, la. Zvedněte hlavu. Otočte špičku chodidla ven. La, la, la. Držte se zpříma.

Pan Jourdain
Jaké to bylo ?

Učitel hudby
Vynikající.

Pan Jourdain
Mimochodem. Naučte mne, jak je třeba se při pozdravu uklonit markýze : potřeboval bych to vědět co nejdříve.

Učitel tance
Uklonit se markýze ?

Pan Jourdain
Ano : markýze, která se jmenuje Dorimène.

Učitel tance
Dejte mi ruku.

Pan Jourdain
Ne. Pouze mi to předveďte : dobře si to zapamatuji.

Učitel tance
Pokud ji chcete velice uctivě pozdravit, je třeba nejdříve se uklonit a zároveň udělat krok zpátky, potom kráčet směrem k ní se třemi úklonami a nakonec se před ní poklonit až k jejím kolenům.

Pan Jourdain
To stačí. Dobře.

První lokaj
Pane, váš učitel šermu je zde.

Pan Jourdain
Řekni mu, ať vstoupí, aby mi mohl dát lekci šermu. Chci, abyste se při tom na mne podívali.

2. obraz
Učitel šermu, učitel hudby, učitel tance, pan Jourdain, dva lokajové.

Učitel šermu, potom co panu Jourdainovi dává do ruky fleret.
Pojďe, pane. Pozdrav. Tělo držte zpříma. Trochu pokrčte levé stehno. Nohy ne tak daleko od sebe. Chodidla rovně vedle sebe. Zápěstí proti boku. Meč ve stejné rovině s ramenem. Paže ne tak napjaté. Levou ruku do výšky oka. Levé rameno víc vytočit. Hlavu rovně. Soustřeďte se. Výpad ! Pevné tělo. Úder mečem. Ráz, dva. Zopakujte to. Zpevněte chodidla. Ráz, dva. Skok dozadu. Když se chystáte k úderu, je třeba, aby meč šel dopředu jako první a tělo se drželo pozadu. Ráz, dva. Pojďte. Sek mečem. Výpad. Pevné tělo. Výpad. Pojďte. Ráz, dva. Zopakujte to. Znovu. Ráz dva. Skok dozadu. Na stráž, pane, na stráž.

Učitel šermu dotýká se ho dvakrát nebo třikrát mečem a říká mu.
Na stráž.

Pan Jourdain
Jaký jsem byl ?

Maître de musique
Byl jste úžasný.

Učitel šermu
Jak jsem vám už říkal, celé tajemství šermu spočívá ve dvou věcech, dávat a nedostávat ; a jak jsem vám již onehdy názorně ukázal, je nemožné, abyste byl zasažen, pokud dokážete odvrátit zbraň vašeho nepřítele ze směru vašeho těla : závisí to pouze na malém pohybu zápěstí směrem ven nebo dovnitř.

Pan Jourdain
V tom případě tedy, muž bez bázně, jistě zabije toho druhého a sám nebude zabit.

Učitel šermu
Samozřejmě. Neviděl jste snad ukázku ?

Pan Jourdain
Ano.

Učitel šermu
Z toho je také patrné jak muži, jako jsem já jsou potřební pro stát a jak umění šermu převyšuje, do značné míry, všechna ostatní neužitečná umění, jako je tanec, hudba …

Učitel tance
Třesky, plesky, pane šermíři : mluvte o tanci s respektem.

Učitel hudby
Mějte, prosím, větší úctu k výtečnosti hudby.

Učitel šermu
Jak roztomilé, pánové, chtít srovnávat vaše umění s tím mým !

Učitel hudby
Podívejme na toho důležitého muže.

Učitel tance
To je milé zvíře s tím svým krunýřem !

Učitel šermu
Můj milý učiteli tance, věnujte se svému tanci jak potřebujete. A vy můj milý hudebníku zpívejte si jak se vám to líbí.

Maître à danser
Pane obrněnče, naučím vás vašemu řemeslu.

Pan Jourdain, k učiteli tance.
Jste blázen, že se hádáte s tím, kdo ovládá údery a seky a kdo nám názorně ukázal, jak zabít člověka ?

Učitel tance
Jeho názorná ukázka i jeho údery a seky jsou mi k smíchu.

Monsieur Jourdain
Opatrně, říkám vám.

Učitel šermu
Cože ? vy malý nezdvořáku.

Pan Jourdain
Ach ! můj učiteli šermu !

Učitel tance
Cože ? vy velký valachu.

Pan Jourdain
Ach ! můj učiteli tance.

Učitel šermu
Jestli po vás skočím…

Pan Jourdain
Jen klid !

Učitel tance
Jestli na vás vztáhnu ruku…

Pan Jourdain
Mírněte se !

Učitel šermu
Rozpráším vás do vzduchu…

Pan Jourdain
Odpuštění !

Učitel tance
Nařežu vám tak, že…

Pan Jourdain
Prosím vás !

Učitel hudby
Nechte nás, naučit ho trochu, jak se má chovat.

Pan Jourdain
Můj bože ! přestaňte.

3. obraz
Učitel filosofie, učitel hudby, učitel tance, učitel šermu, pan Jourdain, lokajové.

Pan Jourdain
Zdravím vás, učiteli filosofie, přicházíte právě vhod s vaším učením. Pojďte a usmiřte zde tyto osoby.

Učitel filosofie'
Co se to tu děje, panové ?

Pan Jourdain
Pohádali se o to, které z jejich umění je nejdůležitější, došlo na urážky a málem se i poprali.

Učitel filosofie
Cože ? Pánové, je třeba to řešit tímto způsobem ? Měli byste si vzít ponaučení z pojednání, které Seneca věnoval hněvu a ve kterém říká, že není nic nižšího a hanebnějšího než tato vášeň, která dělá z člověka zvíře. Proto bychom se jí neměli řídit ve svém jednání.

'Učitel tance
Jakže, pane, on nás oba urážel, snižoval význam tance, který já vyučuji a hudby, která je jeho zaměstnáním.

Učitel filosofie
Moudrý člověk je povznesen nad všechny urážky, které by mu mohl kdokoliv říci, a nejlepší odpovědí na potupy je umírněnost a trpělivost.

Učitel šermu
Oni jsou tak smělí, že se opovažují srovnávat jejich zaměstnání s tím mým.

Učitel filosofie
Je třeba, abyste tím byl pobouřen ? Je bezpodmínečně nutné, aby se muži mezi sebou hádali ? To co nás navzájem jednoho od druhého dokonale odlišuje je moudrost a ctnost.

Učitel tance
Já pouze hájím tanec jako umění, které je navýsost ctnostné.

Učitel hudby
Já zase hájím hudbu jako vědu, která nás provází po všechna století.

Učitel šermu
A já jim oběma vysvětluji, že věda, jak zacházet se zbraněmi, je ta nejkrásnější a nejpotřebnější ze všech.

Učitel filosofie
Čím by potom měla být filosofie ? Jak můžete, všichni tři, s takovou arogancí přede mnou drze nazývat vědou takové věci, které by nikdo se ctí nenazval ani uměním a které jsou řemeslem ubohých gladiátorů, zpěváků a kašparů !

Učitel šermu
Jděte pryč ! vy filosofský pse.

Učitel hudby
Jděte pryč! vy bezcenný šarlatáne.

Učitel tance
Jděte pryč ! vy nevychovaný pedante.

Učitel filosofie
Cože ? lumpové, jako jste vy…

Filosof se na ně vrhne a všichni tři si uštědřují rány a začínají se prát.

Pan Jourdain
Pane filosofe.

Učitel filosofie
Ničemové ! taškáři ! chásko drzá !

Pan Jourdain
Pane filosofe.

Učitel šermu
Bestie morová !

Pan Jourdain
Pánové.

Učitel filosofie
Nestoudníci !

Pan Jourdain
Pane filosofe.

Učitel tance
Čert aby vzal toho osla !

Pan Jourdain
Pánové.

Učitel filosofie
Zločinci !

Pan Jourdain
Pane filosofe.

Učitel hudby
K čertu s tím nevychovancem !

Pan Jourdain
Pánové.

Učitel filosofie
Darebáci ! ubožáci ! zrádci ! podvodníci !

Odcházejí.

Pan Jourdain
Pane filosofe, pánové, pane filosofe, pánové, pane filosofe. Oh ! bijte se, když se vám to líbí : nevím co mám dělat, nezničím si šaty, abych vás od sebe odtrhával. Byl bych blázen, kdybych šel mezi ně a dostal nějakou ránu, která by mi ublížila.

4. obraz
Učitel filosofie, pan Jourdain.

Učitel filosofie, narovnává si svůj límec.
Začněme naši lekci.

Pan Jourdain
Ach ! Pane, jsem rozhněván těmi ranami, které vám dali.

Učitel filosofie
To nic není. Filosof ví jak je třeba přijímat takové věci, složím proti nim satirický pamflet ve stylu Juvénala a tím je krásným způsobem znemožním. Nechme to být. Co se chcete učit ?

Pan Jourdain
Vše co mohu, protože ze všeho nejvíce na světě si přeji být vzdělaný ; mám vztek, že můj otec a moje matka mi nedali lepší vzdělání ve všech vědách, když jsem byl mladý.

Učitel filosofie
To je pochopitelný pocit : nam sine doctrina vita est quasi mortis imago. Rozumíte tomu, určitě umíte latinsky.

Pan Jourdain
Ano, ale dělejte, jako bych neuměl : vysvětlete mi, co se tam říká.

Učitel filosofie
Říká se tam : bez vědění se život skoro podobá smrti.

Pan Jourdain
V tom má ta latina pravdu.

Učitel filosofie
Znáte nějaké principy, nějaké základy vědění ?

Pan Jourdain
Oh ! ano, umím číst a psát.

Učitel filosofie
Čím byste si přál, abychom začali ? Chcete, abych vás učil logiku ?

Pan Jourdain
Co je to ta logika ?

Učitel filosofie
Logika představuje tři myšlenkové postupy.

Pan Jourdain
Jaké jsou ty tři myšlenkové postupy ?

Učitel filosofie
První, druhý a třetí. První je správně chápat ve všeobecné rovině. Druhý je určen k posuzování pomocí kategorií ; a třetí k vyvození závěru pomocí čísel barbara, celarent, darii, ferio, baralipton, a tak dále.

Pan Jourdain
Ta slova znějí příliš barbarsky. Tahle logika se mi nezamlouvá. Učme se něco jiného, hezčího.

Učitel filosofie
Chcete se učit morálku ?

Pan Jourdain
Morálku ?

Učitel filosofie
Ano.

Pan Jourdain
O čem se mluví, v té morálce ?

Učitel filosofie
Pojednává o štěstí, učí lidi usměrňovat jejich vášně, a…

Pan Jourdain
Ne, nechme to být. Jsem vzteky bez sebe, když vidím, že se žádná morálka nedodržuje a chci být vzteky bez sebe, když budu mít chuť.

Učitel filosofie
Chcete se učit fyziku ?

Pan Jourdain
O čem to je, ta fyzika ?

Maître de philosophie
Fyzika je věda, která vysvětluje principy přírodních jevů a vlastnosti těla, pojednává o povaze prvků, kovů, minerálů, kamenů, rostlin a živočichů a objasňuje příčiny všech meteorů, duhy na nebi, padajících hvězd, komet, blesků, hromů, deště, sněhu, krup, větru i vírů.

Pan Jourdain
Je v tom příliš vzruchu a nejasností.

Učitel filosofie
Co chcete, abych vás učil ?

Pan Jourdain
Naučte mne pravopis.

Učitel filosofie
Velmi rád.

Pan Jourdain
Před tím mne naučte znát kalendář, abych věděl, kdy svítí měsíc a kdy ne.

Učitel filosofie
Tak tedy : pro lepší pochopení a představu o věcech ve filosofii, je třeba začít po pořádku, od přesných znalostí složení slov a různých způsobů jejich výslovnosti. Především vám musím říci, že slova se skládají ze samohlásek, které jsou znělé a vyslovují se s důrazem, a souhlásek, které se všechny vyslovují s jinou artikulací a jsou většinou neznělé. Je pět znělých souhlásek : A, E, I, O, U.

Pan Jourdain
Tomu zcela rozumím.

Učitel filosofie
Hláska A se tvoří širokým otevřením úst : A.

Pan Jourdain
A, A. Ano.

Učitel filosofie
Hláska E se tvoří přiblížením spodní čelisti k té horní : A, E.

Pan Jourdaim
A, E, A, E. Skutečně ! ano. Ach ! to je krása !

Učitel filosofie
Hláska I se tvoří ještě větším přiblížením čelistí k sobě a současným roztažením koutků úst směrem k uším : A, E, I.

Pan Jourdain
A, E, I, I, I, I. Je to pravda. Ať žije věda !

Učitel filosofie
Hláska O se tvoří oddálením čelistí od sebe a současným přiblížením koutků horního a dolního rtu k sobě : O.

Pan Jourdain
O, O. Přesně tak. A, E, I, O, I, O. To je úžasné ! I, I, I, O.

Učitel filosofie
Otevření úst vytvoří přesně ten malý kroužek, který představuje O.

Pan Jourdain
O, O, O. Máte pravdu, O. Ach ! jak je krásné, něco umět !

Učitel filosofie
Hláska U se tvoří přiblížením zubů, aniž by se navzájem dotkly a našpulením a přiblížením rtů k sobě, aniž by se úplně spojily : U.

Pan Jourdain
U, U. To je neuvěřitelné : U.

Učitel filosofie
Vaše našpulené rty vypadají jako úšklebek, a když si chcete z někoho udělat legraci a vysmát se mu, stačí, když mu řeknete : U.

Pan Jourdain
U, U. To je pravda. Ach ! proč jen jsem nezačal se studiem dříve, abych se toto vše naučil ?

Učitel filosofie
Zítra budeme mít další lekci, a to jsou souhlásky.

Pan Jourdain
Bude to také tak zajímavé jako toto ?

Učitel filosofie
Zaručeně. Souhláska D, například, se vyslovuje tak, že se špička jazyka opře o horní zuby : da.

Pan Jourdain
Da, da. Ano. Ach ! báječné ! báječné !

Učitel filosofie
F se vyslovuje opřením horních zubů o spodní ret : Fa.

Pan Jourdain
Fa, fa. Opravdu. Ach ! otče, matko, jak se na vás zlobím !

Učitel filosofie
R se tvoří přiložením špičky jazyka k přední hraně patra tak, že je obtékána vzduchem, který silou vychází ven a vrací se zase zpět a tím způsobuje chvění jazyka : Rra.

Pan Jourdain
R, r, ra ; r, r, r, r, r, ra. Je to pravda. Ach ! jste schopný muž ! kolik času jsem ztratil ! R, r, r, ra.

Učitel filosofie
Vysvětlím vám od základu všechny ty zvláštnosti.

Pan Jourdain
Prosím. Ale teď se vám musím s něčím svěřit. Zamiloval jsem se do jedné velice vznešené dámy a přál bych si, abyste mi pomohl s napsáním malého vzkazu, že bych rád poklekl u jejích nohou.

Učitel filosofie
Samozřejmě.

Pan Jourdain
Bude to galantní, že ?

Učitel filosofie
Určitě. Chcete jí napsat verše ?

Pan Jourdain
Ne, ne, verše ne.

Učitel filosofie
Chcete pouze prózu ?

Pan Jourdain
Ne, nechci ani prózu, ani verše.

Učitel filosofie
Je třeba, aby to bylo jedno nebo druhé.

Pan Jourdain
Proč ?

Učitel filosofie
Protože, pane, není jiná možnost, jak se vyjádřit, než próźou, nebo verši.

Pan Jourdain
Není jiná možnost než prózou nebo verši ?

Učitel filosofie
Ne, pane : všechno, co není próza, jsou verše ; a všechno, co nejsou verše, je próza.

Pan Jourdain
To, jak mluvíme, co je to tedy ?

Učitel filosofie
Próza.

Pan Jourdain
Co ? když řeknu : « Nicole, přineste mi mé pantofle a dejte mi moji noční čepici », je to próza ?

Učitel filosofie
Ano, pane.

Pan Jourdain
Neuvěřitelné ! už více než čtyřicet let mluvím v próze, aniž bych to tušil a jsem vám velice vděčen, že jste mi to objasnil. Chtěl bych jí tedy v tom lístku vzkázat : Krásná markýzo, vaše čarovné oči způsobily, že umírám láskou ; ale chtěl bych, aby to bylo podáno galantním a vznešeným způsobem.

Učitel filosofie
Dejte tam, že oheň v jejích očích vám spálil srdce na popel, že pro ni trpíte nocí i dnem trýzní nad…

Pan Jourdain
Ne, ne, ne, nic z toho nechci ; chci jen to, co jsem vám řekl : Krásná markýzo, vaše čarovné oči způsobily, že umírám láskou.

Učitel filosofie
Bylo by lepší to trochu rozšířit.

Pan Jourdain
Ne, řekl jsem vám, že v tom lístku chci jen tato slova, ale podaná módním stylem a správně seřazená, jak to má být. Prosím vás, abyste mi trochu vysvětlil různé způsoby jak to vyjádřit.

Učitel filosofie
Za prvé se to dá říci tak, jak jste to řekl. Krásná markýzo, vaše čarovné oči způsobily, že umírám láskou. Nebo ještě : Že umírám láskou, to způsobily, krásná markýzo, vaše čarovné oči. Nebo ještě : Vaše čarovné oči způsobily, že umírám láskou, krásná markýzo. Nebo ještě : Vaše čarovné oči, krásná markýzo, způsobily, že láskou umírám. Nebo ještě  : Způsobily to vaše čarovné oči, že umírám, krásná markýzo, láskou.

Pan Jourdain
Ale který z těchto všech způsobů je nejlepší ?

Učitel filosofie
Ten, který jste řekl : Krásná markýzo, vaše čarovné oči způsobily, že umírám láskou.

Pan Jourdain
Podařilo se mi to hned napoprvé, aniž bych to studoval, a já vám děkuji z celého srdce a prosím vás, abyste mne navštívil zítra brzy ráno.

Učitel filosofie
Přijdu včas.

Pan Jourdain
Cože ? můj oblek tu ještě není ?

Druhý lokaj
Ne, pane.

Pan Jourdain
Ten prokletý krejčí mě nechá čekat zrovna v den, kdy mám tolik práce. Já zuřím. Aby ho kat spral ! K čertu s tím krejčím ! Mor na něj ! Jestli ho teď chytím, toho odporného krejčího, toho psa, toho zatraceného krejčího, já…

5. obraz
Krejčovský mistr, krejčovský tovaryš, přinášející oblek pana Jourdaina, pan Jourdain, lokajové.

Monsieur Jourdain
Ach tady jste ! Vztekal jsem se kvůli vám.

Krejčovský mistr
Nemohl jsem přijít dříve, zaměstnal jsem dvacet tovaryšů na zhotovení vašeho obleku.

Pan Jourdain
Poslal jste mi hedvábné punčochy tak úzké, že jsem měl veliké problémy si je natáhnout a dvě oka jsou teď na nich puštěná.

Krejčovský mistr
Ony se hodně vytáhnou.

Pan Jourdain
Ano, když mi přitom pokaždé prasknou oka. Také jste mi nechal udělat střevíce, které mne zoufale tlačí.

Krejčovský mistr
Vůbec ne, pane.

Pan Jourdain
Jak vůbec ne ?

Krejčovský mistr
Ne, ony vás netlačí.

Pan Jourdain
Já vám říkám, že mne tlačí.

Krejčovský mistr
To se vám zdá.

Pan Jourdain
Zdá se mi to, protože to cítím. To je snad dostatečný důkaz !

Krejčovský mistr
Prosím, tady je ten nejhezčí dvorní oblek, nejlepší kvality. Je to mistrovský kousek, který, ač je seriózní, není černý ; podařil se až na šestý pokus těch nejlepších krejčí.

Pan Jourdain
Co je tohle ? Vy jste dal ty kytky vzhůru nohama.

Krejčovský mistr
Neřekl jste mi, že je chcete dát nahoru tou správnou stranou.

Pan Jourdain
Bylo třeba to říkat ?

Krejčovský mistr
Ano, jistě. Všichni vznešení lidé je nosí takto.

Pan Jourdain
Vznešení lidé nosí květiny vzhůru nohama ?

Krejčovský mistr
Ano, pane.

Pan Jourdain
Oh ! tedy jsou správně.

Krejčovský mistr
Pokud si přejete, dám je nahoru tou správnou stranou.

Pan Jourdain
Ne, ne.

Krejčovský mistr
Stačí, když řeknete.

Pan Jourdain
Ne, říkám vám ; udělal jste to velmi pěkně. Myslíte, že mi můj oblek bude slušet ?

Krejčovský mistr
To je otázka ! Pochybuji, že by nějaký malíř svým štětcem namaloval něco, co by vám slušelo víc. Moji tovaryši jsou lidé na svém místě a ti nejlepší na světě ve zhotovování obleků.

Pan Jourdain
Paruka a peří jsou v pořádku ?

Krejčovský mistr
Všechno je v pořádku.

Pan Jourdain, prohlíží si oblek krejčovského mistra.
Ach ! ach ! Pane krejčí, tohle je látka z mého posledního obleku, který jste mi dělal. Dobře ji poznávám.

Krejčovský mistr
Ta látka se mi zdála tak pěkná, že jsem si zvolil stejnou na svůj oblek.

Pan Jourdain
Ano, ale v tom případě jste si ji neměl brát z toho mého.

Krejčovský mistr
Chcete si vzít váš oblek ?

Pan Jourdain
Ano, dejte mi ho.

Krejčovský mistr
Počkejte. To nejde jen tak. Přivedl jsem lidi, aby vás oblékli podle pravidel ; tento druh oblékání je spojen s určiým obřadem. Haló ! pojďte sem, vy tam. Oblečte pána tak, jak to děláte u vznešených lidí.

Čtyři krejčovští tovaryši vstupují, dva mu sundavají vysoké boty používané při cvičení a dva vestu ; potom ho oblékají do jeho nového obleku ; pan Jourdain se prochází mezi nimi a ukazuje jim svůj oblek, aby viděli, zda je to dobré. To vše za doporovodu melodické hudby.

Krejčovský tovaryš
Urozený pane, dejte prosím, tovaryšům nějaké zpropitné.

Pan Jourdain
Jak jste mi to řekl ?

Krejčovský tovaryš
Urozený pane.

Pan Jourdain
« Urozený pane ! » Tak takhle to tedy je s oblékáním u vznešených lidí. Choďte pořád oblečený jako měšťan a nikdo vám neřekne : « Urozený pane ». Tady vezměte si to za toho « Urozeného pána ».

Krejčovský tovaryš
Vaše milosti, jsme vám velice vděčni.

Pan Jourdain
« Vaše milosti », oh, oh ! « Vaše milosti » ! Počkejte, příteli : « Vaše milosti » to si něco zasluhuje, to není žádná maličkost to « Vaše milosti ». Vezměte si tady, co vám Vaše milost dává.

Krejčovský tovaryš
Vaše milosti, my všichni si připijeme na zdraví Vašeho veličenstva.

Pan Jourdain
« Vaše veličenstvo ! » Oh, oh, oh ! Počkejte, neodcházejte od « Vašeho veličenstva ! » Ale opravdu, pokud to půjde ještě výš, tak mě to bude stát celé jmění. Tady, vezměte si od mého veličenstva.

Krejčovský tovaryš
Vaše milosti, děkujeme vám s největší pokorou za vaši štědrost.

Pan Jourdain
Počínal si dobře : dal bych mu cokoliv.

Čtyři krejčovští tovaryši se dávají radostí do tance, po kterém následuje druhá přestávka.