Uživatel:JAn Dudík/a
Údaje o textu | |
---|---|
Autor: | asi Tomáš |
Zdroj: | |
Licence: | Bez licence |
<poem>
Šel jsem si hrát na píseček
vylez na mne krteček
Plácl jsem ho lopatičkou vytekl mu mozeček
</ poem>
- ano¨
- od neznámého roku
- žije
- ano
- ano
- 12
- 12
V oudolině, v pádolíně
co se to tam svítí?
je tam kostel ze smetany,
podmáslím pobitý;
zvony jsou ze syrovátky,
provazy z tvarohu:
kdo tam na ně zvonit bude,
zalíbí se Bohu.
Kdo by tomu nechtěl věřit,
zeptej se zvoníka:
však ho tam kus ještě leží
ze sedlýho mlíka.
Z Hradecka.
Otče náš — táta náš
posadil nás na lavici,
dal nám chleba po krajíci;
my jsme chtěli eště,
dal nám starý kleště;
přišla máma s lopatou,
vyhnala nás i s tátou.
Bába sedí za kamny,
vylizuje kuthany;
pes na ni vrčí,
že ji dolů strčí;
kohout na ni kokrhá,
že jí kožich roztrhá.
Amen, amen, amen —
bába spadla s kamen,
zabila kohouta,
dala ho do kouta,
a z kouta na pec,
byl z něho chlapec,
a s pece za vrata,
byl z něho pantáta.
Praví svatej Job:
„Čtyři jezte a pátej drob.“
Praví svatej Jiří:
„Nečekejte na jednoho čtyři!“
Praví svatej Florian:
„Kdo nečeká, je krobián“
Štika, ryba, žába, rak:
když se najíš, nechej tak.
Dělám, dělám kázaní:
Čtyry kočky svázaný,
a pátej pes
do pece vlez;
ukrad tam topinku,
běžel s ní po rynku;
potkala ho kráva,
to byla jeho máma;
potkal ho bulíček,
to byl jeho tatíček;
potkal ho bejček,
to byl jeho strejček;
potkal ho hřebeček,
to byl jeho dědeček;
potkala ho kozička,
to byla jeho babička.
Amen, amen, amen,
bába spadla s kamen
a dědeček s pece:
sebrali se přece.
Z Berounska. — Sr. Krolm. I, 468. — Štěpn. 1855, str. 6.