Tvůj hlas/Rudé stíny
Tvůj hlas | ||
Ulice | Rudé stíny | Ruce |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Rudé stíny |
Autor: | Josef Hora |
Zdroj: | HORA, Josef. Tvůj hlas. Moravská zemská knihovna v Brně |
Vydáno: | V Praze: Fr. Borový, 1931 |
Licence: | PD old 70 |
Když oheň v šeru mává rukama
a hází z kamen na zeď rudé stíny,
vlak za vlakem se žene nad náma
a letí s námi do tmy, do ciziny.
Hluboko v nás se vzbouzí práce měst
a prostor stepí, kde co krok, to míle.
Ach, růže dálek! Nepřestanou kvést
a v rudých stínech voní zase bílé.
Plamen jak had se po zdi vyplazil
a mořskou pěnou střikl po mé pleti.
Šept přístavů a šepot modrých mil
nad sopkami a v mrtvých chaluh spleti.
A když jak plachta potopená v tmách
bezvládně klesá na měkký klín ticha,
jsme na dně, slyš, a jdeme po troskách,
čerň hrobů, zlatém dlážděných tu dýchá.
Tvá ruka jako ruka plamene
se vztyčila a klesla, kapitáne,
a sláva děl, jež v hloubi zelené
o novém ohni sníti nepřestane.
A strašné oči potápěčů všech,
jež ztrnuly nad závějemi zlata.
A kouzlo perel, mlžné jako vzdech,
po jehož tvaru marně slepec hmatá.
Jsme na dně, slyš, a jdeme mlčením,
v němž jako kouř se chvějí mrtvá slova.
Ale až procitnem a vstanem, vím,
v pozdravu našem zazní temně znova.