Trochu o zdraví
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Trochu o zdraví |
| Autor: | Karel Driml |
| Zdroj: | Národní listy, roč. 64, č. 29. str. 1 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 29. 01. 1924 |
| Licence: |  PD old 70 |
Nejedenkráte při rozhovorech o zdraví vzpomněl jsem si na obvyklou otázku při odvodech: „Co vám schází?“ a na neméně stereotypní odpověď: „Peníze!“
A přec i při zmíněných odvodech jsem viděl — a naše odvodní statistiky to rovněž potvrdí, že našemu dorostu se nedostává ani tak peněz, jako spíše zdraví. Kdyby z důvodů vojenských nebylo nemoudré podobné statistiky uveřejňovati, mohli bychom si učiniti jasný obrázek zdravotního stavu výkvětu národa — mužů v nejlepším věku. A ještě zajímavějším by bylo porovnání, kolik z těchto vad, které zavinily neschopnost k plné vojenské službě — jest takového rázu, že jim včasnou péčí mohlo býti již dávno zabráněno. Nikdo by snad ani netušil, že v některých krajích veliké procento vojenské neschopnosti zavinil špatný stav — chrupu.
Proč jest nutno vyloučiti tyto lidi z armády? Vždyť v civilním životě jsou snad plně schopnými. Tak se zdá, ježto tu není měřítka jejich snížené výkonnosti. Leč právě tyto, zdánlivě nevinně vady, jsou v ohledu národohospodářském příčinou největších ztrát.
Vždyť pod slovem nemoc nerozumíme pouze choroby nakažlivé a tuberkulosu. Je tu celá řada drobných úchylek a změn, které zaviňují sníženou výkonnost ba i invaliditu. A nejsmutnější na tom je, že většině těchto vad by bylo lze předejíti.
Naříkáme na veliký náklad na školství a přece mnoho práce a peněz vynakládáme na výchovu zbytečně, vyučujíce děti, které následkem nepoznaných tělesných nebo duševních úchylek nejsou schopny těžiti plně z učení a od nichž nelze očekávati, že se kapitál, který stát v nich výchovou ukládá, kdy zúročí. A právě zde, ve školách, by se pravidelnými prohlídkami školním lékařem dalo mnoho zla napraviti včas. Současně by dítě i rodiče byli upozorněni na možnost nápravy různých vad, které by se jinak vlekly s dítětem, resp. s občanem — po celý další život, činíce tak z něho přítěž společnosti. Pouhá zvětšená třetí mandle — kterou lze v několika minutách odstraniti — dovede udělati z dítěte, jinak zdravého — doživotního blbečka, není-li v čas nemoc rozpoznaná.
Bojujeme proti snahám omezovati počet porodů, a zapomínáme pří tom starati se dostatečně o zdraví jedinců již žijících. Naše snahy se nesou k organisaci péče léčebné a k zápasu s chorobami nakažlivými a sociálními — leč opomíjíme celou velikou řadu chorob tak zvaných nemocí věku dospělého a stáří. Jsou to choroby srdce, cév, ledvin, výživy, cukrovka atd., proti kterým možno též s úspěchem bojovati již předem a které lze učiniti neškodnými nebo alespoň skoro neškodnými i tehdy, když již vznikly — podaří-li se nám totiž je v čas rozpoznati. A tu právě se ocitáme u jádra celé věci. Nejsme dosud zvyklí choditi k lékaři, jsme-li zdraví, leč vyhledáváme ho pouze tehdy, když jsme nemocni. Rozumný strojník prohlíží pravidelně stroj, aby opravil malé poruchy, dříve, než se stanou viditelnými. Prozíravý podnikatel se radí se svým právním přítelem dříve než počíná novou činnost, aby se uvaroval pozdějších nákladných soudů, požární departmenty moderních měst nestarají se pouze o pohotovost pro případ požárů, leč hledí dobrými předpisy a stálou kontrolou jich provádění katastrofám předejíti. Jedině tam, kde jedná se o naše vlastní zdraví — zapomínáme těchto samozřejmých kautel a přicházíme k lékaři jako k léčiteli a ne jako k rádci a ochránci našeho nejcennějšího pokladu — zdraví. Alespoň jednou ročně by měl býti každý vyšetřen lékařem.
Potkal kdysi ve světových lázních pan rada Netečný továrníka Morice Immerkluga. „To jsou k nám hosti,“ povídá továrník — „snad nám nemarodíte?“ „Ba, už ano,“ odpovídá rada Netečný. Mám roční dovolenou, ležel jsem několik měsíců. A co vy? Co vám schází?“ „Mně?“ usmál se továrník. „Co by mi scházelo? Já tu jsem každoročně, abych si odpočal a osvěžil se.“ „Každoročně?“ divil se rada Netečný, nemoha pochopiti, že žid by byl tak nehospodárný a jezdil každoročně jen tak do lázní. Také továrník Immerklug nemohl pochopiti, že může být někdo tak neekonomický a považovat každoroční zotavenou za luksus — a srovnával při tom ztráty radovy — nemoc — roční dovolená — atd. s nepatrným vlastním vydáním, které se obratem vyrovnalo v obchodě zvýšenou agilností po zotavené, nehledě k tomu, že v lázních navázal řadu užitečných styků a známostí. A když se rozcházeli, pohlédli na sebe oba s útrpností a oba si pomysleli totéž: „Je to hlupák!“
Zdraví jest základním kamenem veškerého úspěchu jednotlivce, podniku i národa. Jen národu, jehož kořen je zdravý, patří budoucnost.
A proto, propagujíce zdraví, nesmíme se omeziti na prostý lid, který chceme poučiti o základních pravidlech zdravého života — leč musíme jíti i k radům Netečným, ba musíme jíti i do parlamentních kuloárů, abychom získali ty, kdož rozhodují o přijetí zdravotních zákonů a přesvědčili vůdce lidu, že jsou to hlavně následky zanedbaného zdraví národa, které nám způsobují nejtěžší národohospodářské ztráty.