Tisícovka

Údaje o textu
Titulek:	Tisícovka
Autor:	Vincenc Červinka
Zdroj:	Zlatá Praha, ročník XXIX. číslo 31. s. 375. Ústav pro českou literaturu AV ČR
Vydáno:	19. 4. 1912
Licence:	PD old 70
Související:	Kategorie:Světová knihovna

Světová knihovna právě dospěla k tisícovce svých čísel. Tisícovka! Číslo samo o sobě tak výjimečné a ojedinělé v české knižní edici, v knihkupeckých seznamech, že bezděky při něm vzpomínáme na chudé, skrovné začátky českého literárního trhu, kdy se roční produkce českých knížek ještě počítala — bezmála na prstech rukou. Dnes arci dávno již jsou ty tam idyllické doby, kdy řádný český vlastenec považoval za svou povinnost, ne-li již koupiti, alespoň přečísti a znáti všecko, co přinese literární trh nového. Ale nejsou rozhodně tak příliš dávno minulé doby, kdy bylo běžnou frází na českém literárním trhu říkati o každé jen poněkud významnější novince, že „by neměla scházeti v žádné české domácnosti“ nebo „na psacím stolku“, „v knihovně českého vlastence…“ Dnes se arci české knihy průběhem roku či sezony vyšlé počítají již jenom ve statistikách, a cifry, určující souhrn nebo výši jednotlivých nákladů, bohužel neznamenají vždycky také kulturní nebo i jen hospodářský zisk a pokrok. Třeba nejen počítati, nýbrž, a především, vážiti! Dle obsahu, dle ceny umělecké neb aspoň poměrné, dle potřeby kruhů, jimž jsou především určeny. Dnes nikoho již nenapadne, že by průměrný český člověk, český vzdělanec anebo pilný čtenář mohl jenom přehlédnouti všecko, co do roka přinese český knižní trh.

Ottova „Světová knihovna“, založená na sklonku roku 1897, vyrostla nám v populární a všeobecně přístupnou, poněvadž opravdu velice lacinou sbírku belletrie a prósy vzdělávací, která objímá velikou část z toho, co prvořadného, trvale cenného či aspoň pozoruhodného a slibného (třebas i do budoucnosti) podává světová literatura. Neomezuje se a ani se nemůže pochopitelně omezovati dobou, genrem, literárními směry a zálibami, individuelním snažením po nějaké plánovitosti, které často hrozívá nebezpečí jednostrannosti, ani osobním diktátem vkusu a módy.

V první řadě to platí o belletrii zde obsažené, neboť díla literatury vzdělávací, populárně vědecké i čistě vědecké, vybírati lze již spíše dle určitého systému, aby hověla potřebě po všestranném poskytnutí rozhledu po jednotlivých disciplinách naukových, aby poskytla praktické příručky širokým kruhům čtenářským a umožnila jim lacino, rychle a srozumitelným slovem informaci. Na poli literatury krásné je pole méně omezené, ba jest neomezené až do neobsáhlosti, jako poesie a krásno samo. Od poesie literatur klassických je možno a je také třeba vybírati a poskytovati vše, co je dobré, významné, karakteristické, typické, až po ukázky z literatur moderních, které projevují či aspoň naznačují nové, rodící se literární směry a proudy.

Dosud vyšlých 1000 čísel „Světové knihovny“ vydáno během 14 rokův a několika měsíců, přibližně během 750 týdnů! Hbité toto tempo svědčí nejen o počáteční obětavosti nakladatele, nýbrž i o rychle stoupající a zároveň vytrvalé oblibě čtenářstva, které praktickou účelnost, vnitřní cenu i láci sbírky brzy si zamilovalo a zůstalo jí věrno. Těchto 1000 čísel (za 200 K) obsahuje na 72.000 stran četby (na 1 haléř ceny přijde tedy asi 3½ strany!) ve 473 svazcích a 242 úplná díla 290 spisovatelův a 3 anthologie (česká lidová poesie, staroskotské ballady a moderní lyrika francouzská). Z těchto 473 svazků rovných 100 svazků připadá na literaturu vědeckou a populárně vědeckou, 373 svazky obsahují belletrii, poesii výpravnou, lyrickou i dramatickou, uměleckou novellistiku, povídku vážnou i humoristickou a román.

Celkem zastoupeno je v těch 1000 číslech 28 různých řečí. Jsou to čeština stará (14), nová (76), francouzština (79), ruština (51), angličina (49), němčina (50), vlaština (22), polština (14), srbochorvatština (8), norština (16), španělština (10), bulharština (2), slovinština (3), maloruština (6), švédština (3), dánština (5), maďarština (2), lužic. srbština (1), rumunština (1), slovenština (1), katalánština (1), portugalština (1), novoarménština (1), čudština (2), lotyština (1), staroindština (1), latina (4), stará řečtina (4), novořečtina (1). Dle obsahu je v 1000 číslech Světové knihovny 58 básnických knih 45 básníků, z nichž 20 českých, 53 dramat 31 autorů (3 čeští), 210 knih krásné prosy 130 spisovatelů (16 českých), 100 knih poučných 84 autorů (26 českých). Českých knih je tudíž, přičteme-li sem i jeden svazek slovenský (Hviezdoslav) 91, ostatních slovanských 85, z nichž pochopitelnou, ba samozřejmou převahu mají autoři ruští (51 kniha od 30 autorů).

V knihách vzdělávacích zastoupeny jsou filosofie, filologie, studie a kritika literární, dějiny umění, sociologie, fysika, chemie, zeměpis, mineralogie, astronomie, fysiologie, cestopis, historie, politika, národní hospodářství, zdravověda, obchodní nauky, bájesloví a j. Těch více jak 72.000 stran Světové knihovny vykonalo jistě svůj úkol v českém světě, k čemuž značně napomáhá tak značná láce sbírky, jakou vynikají jen umělecké obdobné knihovny velkých, ba největších kulturních národů evropských.

Tisíc čísel tedy šťastně dosaženo — veliký kus průkopnické, popularisační práce vykonán, velký pramen literárního bohatství zmohutněl v plný proud. V tom proudu vesele a radostně ku předu k dalším metám!

Č.