Teréza Nováková zemřela
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Teréza Nováková zemřela |
| Autor: | František Xaver Šalda |
| Zdroj: | ŠALDA, František Xaver. Kritické projevy 9. 1912–1915. Praha : Československý spisovatel, 1954. s. 117–118. |
| Vydáno: | Česká kultura, roč. I. č. 5. , vyšlo 6. 12. 1912 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | Autor:Teréza Nováková |
Teréza Nováková zemřela v Praze dne 13. listopadu v šedesátém roce svého věku. Literární a básnický význam zvěčnělé paní oceňuje stať v hlavní části našeho listu.[red 1] Zde buďtež jen dodatkem jmenovány ty knihy její, které vymykaly se z plánu mé studie literárně kritické, předem sbírka povídek „Úlomky žuly“ (1902), které stojí vývojově i časově před jejími realistickými románovými skladbami a jsou svým bystře odpozorovaným a ostře zachyceným detailem, svou drsnou pravdivostí průpravou k nim; dále povídkové knihy jejích počátků, „Z naší národní společnosti“ (1887), „Z měst a ze samot“ (1890), „Kresby a črty“ (1891) a „Tři ženské podobizny“ (1897); populární spisek literárně historický „Karolina Světlá, její život a spisy“ (1890); krajinopisné knihy „Z nejvýchodnějších Čech“ (1898) a „Čechy Východní“ (1902); lidopisné studie „Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku“ (1891) a „Východočeské lomenice“ (1903); pohádkové prózy „Rosné perly“ (1902), pro mládež psané; z poslední doby pak zvláště umělecky hodnotné „Kresby a dojmy z cest“ (1912). Veliký jest význam Terézy Novákové v dějinách moderního ženského hnutí českého. Teréza Nováková jest spoluzakladatelkou „Ústředního spolku českých žen“, v němž měla vůdčí místo do r. 1908: z její iniciativy vzešly velké cykly přednáškové i bezplatné koncerty pro ženy všech vrstev; sama přednášela mnoho a neúnavně v Praze i na venkově. Jejím dílem byl i nejvážnější český list ženský, čtrnáctideník Ženský svět, který založila r. 1897 a dlouho úspěšně redigovala. O obsáhlé knize jejích statí a článků feministických „Ze ženského hnutí“, na podzim t. r. vydané, psal jsem nedávno v tomto listě; kniha ta, ačkoliv pojala asi jen třetinu vší její činnosti feministickoessayistické, objímá skoro dvacet pět let práce, vytrvale a methodicky konané. Z pozůstalosti budou brzy vydány kromě „Drašara“ povídky „Z lidu a pro lid“, „Východočeské potulky“ a snad i druhý svazek „Úlomků žuly“; i „Ženské hnutí“ bylo by snadno doplniti o druhý svazek z některých nových studií toho rázu — „Genialita citu“ v Přehledě nedávno uveřejněná jest zvláště hodnotná — a některých starších prací v prvním svazku pominutých.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ F. X. Šalda: Románové dílo Terézy Novákové, v témž čísle České kultury, knižně v Duše a dílo (1913).