Údaje o textu
Titulek: ***
Autor: Otokar Březina
Zdroj: BŘEZINA, Otokar. Tajemné dálky. Praha: Moderní revue, 1895. s. 23.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Čas lije se prškou mrtvého listí, jež slétla
se stromu tvého. Ó rci, zda duší se vesním
v duh krásu, jež leží v hrobě bílého světla,
jak spící sonata zvuků v mlčení lesním?

V dech kamenných květů, jež jednou dýchaly něhu
na ostrovech propadlých v modrá zrcadla moří,
když zem ještě teplá se třásla v pannenském žehu
pod úrodným objetím bílých nocí a zoří,

a z uhelných lesů kouřila hrůza a ssála
se tajemným fermentem v krví mladistvých rubín,
z hvězd problémů skvoucích, jak signál výstražný plála
tmou nedávno nalitých zraků a do duší hlubin?

Bod oživlý prachu zvířený cyklonem věků
jsem bílý stvol trávy dušený prerií žití,
a ze stromu tvého slzami horkými teku
jak z rozsedlin kůry guma, jež opálem svítí.