T. G. M. (Medek)

Údaje o textu
Titulek:	T. G. M.
Autor:	Rudolf Medek
Zdroj:	Národní listy, roč. 77, č. 253. str. 1 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	15. 09. 1937
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:Tomáš Garrigue Masaryk

Třpyt zbroje honosné s jich prsou neblýštěl,
zlatem se nestkvěly jich koní čabraky.
Jen tvrdý hrozný hněv pramenil z jejich čel,
z rukou jim proudil žár, jenž tvořil zázraky,
ten sžíhal temna tajg, cest krutých tavil štěrk
a ohněm znamenal pouť, kterou šel jich sled.
Však v srdcí tišině jak nejvzácnější šperk —
jim obraz domova se ve svobodě stkvěl —
hle, věrná armáda, kterou jsi, Chrabrý, ved'!

A věrná domovu a hrozná ohnivým
těm drakům ďábelským, co dusili Tvůj lid,
Tvé jméno vůdcovské vepsala v bitev dým.
S ním mohla bít a hřmít, s ním srdce mohla mřít,
s ním prošla světa kraj, s ním ozářila svět
tím starým rekovstvím, jímž oslavil nás Bůh
dnes jako před věky. A mohl nedospět
ten voj do zlatých bran? Ach, musil vítězit
ten lid, jejž Ty jsi ved — spravedlnosti duch!

Jak svatý byl to boj! Jak čestná byla pře!
Vše živé je jak dnes, kdy naplnil se čas
Tvých hodin pozemských. Jas velký obestře
teď ducha moudrého a tklivý zvonů hlas
Tvou duši provázej v Spravedlnosti stan.
Ale nám vojákům žal plachý dusí hruď…
Není už s námi ten, jenž tolik milován
s otcovským úsměvem v čas nový vedl nás? — — —

Rudolf Medek.