Těšínsko naším mostem ke spojení se Slovanstvem

Údaje o textu
Titulek:	Těšínsko naším mostem ke spojení se Slovanstvem
Autor:	Karel Kramář
Zdroj:	Národní listy, roč. 76, č. 251. str. 1 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	13. 09. 1936
Licence:	PD old 70

K nedělní národní manifestaci, kterou pořádá Národní sjednocení v Mor. Ostravě, zaslal dr. Kramář poselství, které přečte gen. tajemník dr. V. Horák. Poselství zní:

Milí přátelé!

Jsem opravdu rád, že mohu pozdraviti sjezd, který tak jasně představuje ideový základ Národního sjednocení, díky Národnímu sdružení Ostravska a Těšínska, které je naší hrdostí a nadějí do budoucna.

Zrovna zde našla po převratu bolševická agitace nejúrodnější půdu a jestli jsem byl nucen souhlasiti, aby bylo posláno vojsko na Těšínsko, nebylo to myšleno proti Polákům, což jsem nikdy nechtěl, nýbrž proti záplavě bolševických emisarů, kteří byli volně propouštěni polskými pány bohumínského nádraží a svým štvaním horníků ohrožovali provoz ostravských dolů, tak vážný pro naši republiku.

Jak se ty časy, bohudík, změnily! Dnes jsou naši horníci vážnou složkou Národního sjednocení! To však ovšem není náhoda. Zrovna zde na Ostravsku mohli se dělníci přesvědčiti, že jim nepomůže internacionála, na kterou je učili tolik spoléhati. Jako malý národ jsme ve všem hledali jako oporu světovost, internacionálu, zejména arciť naše dělnictvo proti cizímu kapitálu. Jinde však, zrovna ti větší, internacionálu nebrali tak doopravdy jako my. O světové válce ani nemluvím. Ale již jsem několikráte vzpomenul, jak na mne působily na italských stanicích řady čs. vagónů, naložených polským uhlím, když v Anglii byla velká uhelná stávka, a vůdci našich horníků, věrni internacionální dělnické solidaritě, nechtěli, aby do Itálie bylo naše uhlí dováženo, a tak podlamována anglická stávka. Němci a Poláci naopak ochotně zabrali anglické italské odbytiště a udrželi si je i po stávce. Tak vypadala ta internacionála těch druhých, méně naivních ve své víře v internacionální solidaritu!

A pomohl vůbec internacionalismus našim dělníkům v kterémkoli mzdovém sporu? Mají naši dělníci co děkovati internacionále za všecka ta naše opatření sociální, z nichž nejvážnější provádí ve Francii teprve dnes vláda socialistická? To přece si nikdo nedovolí tvrditi! Široká naše politika sociální je naše, česká! U nás bez kterých jí nebylo a kteří jsme do nedávna hlavně představovali zaměstnavatele, vyplývala jen a pevně z povinnosti národní solidarity! Spravedlnost k dělnictvu byla pro nás mravním příkazem, ba podmínkou našeho nacionalismu, který svým ideovým základem bezpodmínečně vylučuje všecko, co by i jen připomínalo vládu jedné třídy nad druhou! Jen tak si dovedeme představiti klidný, organický vývoj sociálního života našeho národa a státu! I když tedy naši sociální demokraté jsou proli násilným metodám bolševismu, přece jen po našem soudu nejsou bezpodmínečně státní, dokud mají za konečný cíl svého snažení vládu proletariátu, vládu jedné třídy nad druhými ostatními, třeba v možnost provedení tohoto cíle bez násilí snad sami nevěří. Jak ostatně ta vláda proletariátu vypadá a vládne-li v ní skutečně proletariát nebo spíše někdo nad proletariátem, třeba k němu ani nepatřil, možno nejlépe vidět v Sovětském Rusku. A jak se za té vlády proletariátu samému proletariátu vede a jak ten proletářský státní kapitalismus je vším jiným než slibovaným rájem pro dělnictvo!

Hospodářská krise posledních let byla ostatně velmi bolestným naučením pro odpůrce kapitalismu, kteří nemohli neviděti nerozlučnost konečných zájmů zaměstnavatelů i zaměstnanců, naučením, že bez kapitálu, nahromaděného v době hospodářské prosperity, by tak mnohý závod nevydržel, ztrátové bilance a počet nezaměstnaných by byl ještě povážlivěji vzrostl. Nejen ti, kteří hlásají nesmiřitelný, zásadní rozpor mezi kapitálem a prací a tím odůvodňují svůj boj proti kapitalismu, nýbrž i finanční politika státu mohla by ze zkušeností posledních let čerpati naučení, kam až může jiti bez nebezpečí pro státní zájmy útok na kapitál!

Byli jsme vždy a budeme co nejrozhodněji proti každému zneužívání kapitálu k vykořisťování slabších, ale za podmínku zdravého vývoje sociálního považujeme vědomí společných zájmů podnikatele i dělníka na výrobě i odbytu. Chceme všichni společně s naším dělnictvem hájiti jeho oprávněné požadavky, ale spoléháme, že v duchu národní solidarity nebude vyvolávati a podporovati lehkovážné sociální boje jen proto, aby pro stranické zájmy komunistů udržován byl v dělnictvu bojovný duch proti kapitalismu. Chceme spolupráci, ne nerozvážný boj, tak nerozvážný a hříšný v hospodářské situaci našeho státu, jenž tak těžce zápasí za udržení své průmyslové výroby v nových, poválečných hranicích.

Naší snahou musí býti, aby naše dělnictvo mohlo míti důvěru v nejlepší vůli nedělnických vrstev našeho národa, vyhověti spravedlivým, ale základy našeho hospodářství nepoškozujícím požadavkům a mohlo býti proniknuto vírou, že klidný vývoj našich sociálních poměrů je nejlepší zárukou i jeho budoucnosti a tím aby bylo pevnou, nerozbornou baštou proti rozvratné, všeničivé bolševické internacionále.

Ta dovede jen bořit rozeštváním zfanatisovaných mas, ale nedovede stavět a vytvořit podmínky zdravého a organického vývoje sociální spravedlnosti! Neměl bych obav o naši budoucnost, kdyby řady Národního sdružení rostly a byly širokým základem našeho sjednocení a jeho upřímného, poctivého demokratismu, bez něhož není naší strany. Ostravsko bylo kdysi otevřenou branou pro otravný sovětský bolševismus, nyní však, kdy už každý, kdo věděti chce, ví, jak falešné je líčení štěstí, jež přináší dělnictvu a jak naivní je víra v nový jím stvořený svět, může, doufám, náš národ spoléhati na stále rostoucí Vaše řady, že budou zde pevnou hradbou proti všem útokům sovětského komunismu!

Ostravsko a Těšínsko měly být ostatně kdysi také mostem germanismu, který tak dlouho ovládal Moravu, aby mohlo býti spojeno Německo severní a jižní, a tak aby byli nenávratně obklíčeni nepodajní Češi!

Svou věrností národu zklamali jste všechny ty naděje, doufám a věřím, navždycky! Ba víc, věřím, že naopak zůstanete živým, spolehlivým mostem pro naše spojení se Slovanstvem!

Ostravsko a Těšínsko jsou národně naše a našimi zůstanou, zůstanete-li Vy všichni v duchu upřímné národní solidarity nezlomně věrni našemu nacionalismu, našemu vlastenectví!

S upřímným díkem za Vaši oddanou věrnost národní naší myšlence, Vás všechny srdečně pozdravuje, Váš Karel Kramář.