Stručné modlitby pro israelské paní a dívky/Modlitba v pamětní den zkázy Jerusaléma

(תשעה באב) editovat

V hluboké vroucnosti vzpomínáme dnes, ó Bože, osudného dne, kdy nepřítel vnikl do pevnosti Siónské a svatyně Tvá stala se kořistí plamenů. Jerusalem, to lidnaté město, osamělo jako truchlící vdova, velikolepý chrám na hoře Morija lehl popelem; umlkl ten líbezný zpěv Levitů a rozléhal se jen pláč a srdcelomný nářek oloupených o drahou vlasť a domov svůj. Na tisíce lidských životů bylo zmařeno, nejpřednější mužové byli do vyhnanství zavlečeni, nejzbožnější hlasatelé víry byli strašně umučeni, Palestina byla spustošena a lid Israelský mezi všecky národy rozptýlen. — Kruté bouře zuřili kolem otců našich, chladné záští a kletby stíhaly je, tisíce synů a dcer Israelských podstoupilo smrt pro svatou víru Tvou. —

Ty však, ó Bože dobrotivý, zachoval Jsi věrně přísahu Svou, že nás nikdy nezavrhneš a nikdy neopustíš. A tato myšlénka nás povznáší a poskytuje nám útěchy a naděje, ona mění naši žalost v radost, naše bědování v plesání. — Jakkoli jsme dojati vzpomínkou na bezpříkladné strasti svých otců, poznáváme i v těchto trpkých zkouškách Tvou ruku laskavou, prostředek k oslavě Tvého jména a Tvého učení před očima všech národů. Slunce Tvé lásky nám opět svítí, milostivá ruka Tvá nám dala novou vlast. — Buď naší záštitou, ó Pane, abychom Tobě sloužili v pravdě, ochotně a radostně! Amen.