údery dopadajícího těla kaprova povolil led mezi otvorem a koláčem, koláč sklouzl do vody a kapr zmizel v té chvíli s vytouženou kořistí.
Rosetsu, který po celou tu dobu pozoroval kapra, zamyslil se nad tím, co viděl a pravil sám k sobě:
»Hle, ukázalo mi zvíře cestu, kudy se bráti. Jen vytrvalost vede k cíli. Neustal kapr, nijakou námahou odstrašit se nedal, až dosáhl, po čem toužil. A já? Utíkám odtamtud, kde jsem chtěl zvítězit. Vím teď, co třeba činit; vrátím se, znovu dám se do práce, napnu všecky síly a neustanu, dokud nedojdu tam, kam jsem dojít chtěl.«
A tak příkladem statečného kapra posílen vrátil se Rosetsu k Okyovi do Kiota, vypověděl mu všecko, příhodu o kapru vypravoval i svoje předsevzetí oznámil. Mistr překvapen a dojat vypravováním žákovým laskavě ho k sobě znovu přijal, jeho úsilí sám byl nápomocen a tak se stalo, že Rosetsu záhy v učení počal vynikati. Šlo to nyní zcela jinak; Rosetsu neustával v horlivé snaze a jeho mistr brzo pozoroval, že žák úsilovnou prací dovede nahraditi, čeho se mu nedostávalo přirozeným nadáním. Nezměrným úsilím a bezpříkladnou horlivostí
