Stránka:WENIG, Adolf - Japonské pohádky.djvu/24

Tato stránka nebyla zkontrolována

Byli už blízko zoufalství. Kde nabrat potravy, aby se udrželi na živu?

Tu měl jezevec dobrý nápad. Po dlouhém uvažování řekl konečně:

»Můj plán nás všecky zachrání. Víte-li, co udělám? budu se stavět mrtvým, to umím výborně, a ty, milá liško, upravíš se za sedláka, poneseš mne do města a tam mne prodáš. Za peníze, které za mne dostaneš, nakoupíš jídla a přineseš sem do lesa.«

»A co bude s tebou?« ptala se liška starostlivě.

»O to se jen nestarej, milá brachu, já upláchnu kupci při nejbližší příležitosti. Pak poběžím, co mi nohy stačí, sem, a tu se budeme mít spolu dobře. Ale musíš vyčkat mého příchodu a nesmíš synkovi svému dřív dát z jídla.«

Liška slíbila, že se zachová podle rady jezevcovy.

»Příští týden bude to obráceně,« řekl jezevec, »budeš se stavět ty mrtvou, já půjdu do města a prodám tě.«

I s tím byla liška srozuměna a ustanovili se tedy na tom, že plán svorně provedou.

Jezevec stavěl se tedy skutečně dočista mrtvým, liška upravila se za dřevorubce, vzala hůl přes rameno, jezevce za nohy při-