Otočil se na podpatku, než je opět otevřel, tak že již Holroyda nespatřil a vyběhl ze strojovny, aby přivolal pomoc.
Když Azuma-zi viděl, jak Holroyd hyne ve spárech velkého dynama, zděsil se poněkud následků svého činu. Přece však byl v povznášející náladě a věděl, že přízeň Pána dynama je s ním. Měl již plán pohotově, když potkal muže, přicházejícího ze stanice, a inženýr, který se kvapně objevil na scéně, usoudil bez okolků, že je to sebevražda. Tento odborník sotva si všiml Azuma-ziho, kromě toho, že mu dal několik otázek. Viděl, jak se Holroyd zabil? Azuma-zi vykládal, že byl mimo dohled u kotle motoru, dokud nezaslechl, že hluk dynama se změnil. Poněvadž nebylo podezření, byl výslech snadný.
Znetvořené tělo Holroydovo, které strojník odklidil od stroje, vrátný chvatně pokryl ubrusem potřísněným kávou. Někdo měl šťastný nápad přivolat lékaře. Inženýr snažil se hlavně, aby stroj opět přivedl do chodu, poněvadž sedm neb osm vlaků se zastavilo uprostřed dusných tunelů elektrické dráhy. Azuma-zi odpovídal — pokud rozuměl — na otázky lidí, které přivedla úřední povinnost nebo drzá zvědavost do strojovny, načež ho inženýr odeslal do strojovny. Před vraty do dvora shromáždil se ovšem zástup lidí — v Londýně civí vždycky, bůh ví proč, zástup zvědavců poblíž místa, kde někdo náhle zemřel — dva nebo tři novináři prodrali se nějak do strojovny a právě jeden chytil si Azuma-ziho. Avšak inženýr je opět vyhnal, poněvadž byl sám žurnalistickým dilettantem.
Za krátko odnesli tělo a s ním zmizel veřejný zájem. Azuma-zi byl velmi tich u svého kotle a viděl opět a opět v uhlí postavu, která se prudce svíjela a přestávala se hýbati. Za hodinu po vraždě nepoznal by nikdo, kdo by přišel do strojovny, že se stalo něco pozoruhodného. Černoch vyhlížející z místnosti, kde stály motory, viděl, jak Pán dynam víří a kolotá vedle svých malých bratrů,
