Muž s jizvou na tváři nahnul se přes stůl a díval se na můj uzlík.
„Orchideje?“ tázal se.
„Několik,“ řekl jsem.
„Cypripedie,“ pravil.
„Většinou,“ odpověděl jsem.
„Něco nového? Nemyslím. Prohledal jsem tyto ostrovy před pětadvacíti — sedmadvacíti lety. Naleznete-li něco nového — nuže, bude to z brusu nové. Nezanechal jsem toho mnoho.“
„Nejsem sběratelem,“ řekl jsem.
„Byl jsem tehdy mlád,“ pokračoval on. „Pane Bože! Co jsem se tu nalítal.“ Zdálo se mi, že mne odhaduje. „Dva roky jsem byl ve Východní Indii, sedm let v Brazilii. Pak šel jsem na Madagaskar.“
„Znám několik badatelů podle jména,“ pravil jsem, slibuje si hodně povídání. „Pro koho jste sbíral?“
„Pro Dawsony. Jsem zvědav, slyšel-li jste kdy jméno Butcher?“
„Butcher — Butcher?“ Zdálo se mi, že je mi to jméno jaksi povědomo; pak jsem si vzpomněl: Butcher proti Dawsonovi.
