Stránka:WELLS, Herbert George - Podivuhodny pripad Davidsonovych oci.djvu/208

Tato stránka nebyla zkontrolována

Její duch nebyl příliš činným onoho večera. Byla jata nesmírnou spokojeností. Za chvíli položila na jeho rámě svou útlou ruku. On pohladil ji jemně, pohlížeje stále do ozlaceného kraje. Tak seděli, až slunce zašlo. Až se Eliška náhle zachvěla.

Denton probral se náhle z těchto rozsáhlých výplodů svého snění a šel přinésti jí šál.