Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/65

Tato stránka nebyla zkontrolována

Rád bych viděl jenom jednu hospodskou hádku stenografovanou.

Co by asi říkala zvířata, kdyby rozuměla mnohým bajkám, které o nich lidé složili?

Zásluha bývá skromná.

Libíš-li se lidem ty, budou se lidé také tobě líbit.

Řeči nevymírají, ale lidé je přestávají mluvit.

Všecky věci jsou jednoduché; jenom člověk je dělá spletenými.

Ženy jsou mistryně v umění: mluviti mnoho a říci málo.

Je málo duchaprázdnějších knih než naše stylistiky.

Kdyby každý věděl, co ví!

Je snáze udělat kousavý vtip než ho zadržet u sebe.

Jak směšný je starý člověk, který o těch několik let, která má ještě před sebou, se stokrát více nastará než mladík, který bude žíti ještě půl století!

Jsou dvojí lidé. Jedni se ptají: Je to dobré či špatné? Druzí se ptají: Co mně to vynese?

Kdo chceš býti šťasten, nežádej od života mnoho; neboť čím více žádáš, tím méně dostaneš.

Chraň nás bůh lidí, kteří nemyslí, ale myšlénky cizí opakují.

Chceš míti vždy pravdu? Opakuj to, co všichni lidé mluví.