Stránka:Vymazal, František - Zrnka.djvu/62

Tato stránka nebyla zkontrolována

Čím je učenec obmezenější, tím výše klade své vědění.

Skromnost mnohých lidí není nic než ješitnost.

Od smrti pomáhá jediný vavřín.

Příkořím, které se nám děje, učíme se býti spravedlivými.

Stát by měl uložit větší daň každému občanu, jenž má méně dětí, než by mohl vychovat.

Teprve po smrti poznávají lidé, že za živa k sobě patřili.

Jsou-li tu věnce, najde se pro ně hlava.

Čím víc umíš, tím méně potřebuješ vědět.

Každý člověk je psychologická záhada.

Umíme si vážiti jenom toho, co nemáme.

Chceš-li koupit villu, najmi si ji napřed na rok a bydlí v ní. Chceš-li se oženit, podívej se na svou vyvolenou tehdy, když myslí, že ji nikdo nevidí.

Pomalu budeme všichni odborníci od finančního miministra do posledního posluhy.

Kdyby lidé nosili oděv jenom pro sebe, byl by jinaký.

Nic se neprozradí tak snadno, jak sprostáctví.

Nejlepší sloh je sloh telegrafický.

Jsou také zkažení sedláci.

Pařížská policie slyšela více hříchů než všecky pařížské zpovědnice.