Svět patří těm, kdo ho chtějí; kterým by měl náležet, ti jím opovrhují.
Za nic nejsme tak vděčni, jako za vděčnost.
Jenom velice rozumní lidé užívají svého rozumu netoliko k posuzování jiných, ale také sebe samých.
Vidíme-li jenom to, co si přejeme viděti, jsme blízcí duševní slepoty.
Někdo neví dost, mnohý ví příliš mnoho.
Smíš jinak smýšlet než tvá doba, ale nesmíš se jinak oblékati.
Nejvíce se opíráme o zábradlí, které se boří.
Nejvíce jsme učinili tehdy, kdy jsme myslili, že jsme vykonali málo.
Nabízené ochoty jsou často prosby.
Smuteční šaty jsou ženám první útěchou v smutku.
Někdy litujeme s radostí.
Jak si opatříme nové požitky? Tím, že zmenšíme staré.
Potřebujeme nové umění: pro ctížádostivce bez nadání.
Rádi darujeme tomu, kdo může více dáti než my.
Chce-li se ukázati neštěstí v celé velikosti, přijde teprve v stáří.
