396. Kniha, která mluví o pohnutkách, cílech a cestách českých snah, zůstává skoro nepovšimnuta, tak Fořtova »Ven z přítmí«.
397. Blaze tomu, kdo se z nížin politiky může uchýliti na vysočinu vědy a umění. Josef Unger.
398. Několik hesel stačilo, aby ze středisk vídeňských hokynářů vznikla největší měšťácká strana v Rakousku, která obsadila již všecka vrchoviště politické moci. Přehled, 1910. str. 941.
399. Zdá se, že každá generace se stává tím, čím jest sama od sebe, neodvisle od předešlé, ba zrovna proti ní.
400. Mezi nynější generací a mezi předcházející leží snad půl tisíce let.
401. Ředitel vídeňského hradního divadla svobodný pán Berger nazývá předbřeznové vídeňské básníky c. k. spisující úředníky, kteří jedli úzkostlivě chléb z černožlutých jeslí. Typickým jejich příkladem je prý Grillparzer. Spatřuje v nich cosi podlomeného, zahořklého.
