de s krátkým a a sehen vyslovoval s h. Správně gnáde, séen.
116. Jednou jsem byl v Lažánkách hostem nadučitele Fr. Tlacha v velikonocích. Seděli jsme v besídce blízko kostela. Farář kázal tak hlasitě, že ho bylo slyšet téměř až do zahrádky. Vybídli mě abych šel poslechnout kus kázání. Šel jsem na kůr a poslouchal za pilířem. Obsah kázání se týkal vzkříšení. Rozváděl zejména myšlenku: Jako z vejce vzniká nový život, tak se může také mrtvola vrátil do života. Rozhlížel jsem se po posluchačích. Samy tupé tváře: nikdo ani netušil, že poslouchá nesmysl.
117. Co je formální vzdělání, neřekl nám posud nikdo zřetelně. Nejspíše nic.
118. Jednou jsem předložil doktoru Stránskému otázku: kolik lidí by kradlo, kdyby napřed věděli, že se to na ně nikdy nepřijde. Stránský odpověděl: V nouzi všichni.
119. Slovo prášek (mlynářský učeň) má do sebe více humoru než mnohé číslo Humorů.
