82
zkvétati počalo. Měšťané získali r. 1500 od pána výsadu, že prodej vína městu popuštěn byl s ujištěním, že od žádné své vrchnosti vínem buď z kláštera neb odkudžkoli k výčepu daným stěžováni nebudou. Vůbec starali se noví měšťané, aby dřívější práva a výsady byly jim potvrzeny, po případě znova uděleny. Zejména vyžádali si na panu Vilémovi, aby jim potvrdil odúmrť, kterou r. 1440 město obdrželo od opata Trojana. Přání jejich vyhověl r. 1501 nový majitel, rozšířiv odúmrť i na vesnice, náležející k panství Třebickému a zajistiv všem právo to také pro případ, kdyby panství opět do rukou duchovní řehole se dostalo. Pravit král Vladislav v listu z r. 1502, kterým milost Vilémovi potvrdil, doslovně: „aby sami (obyvatelé panství Třebického a Měřínského) užívati mohli podle znění a zapsání listu toho, kterýž jest na to týž Vilém dal a to bez naší, budoucích našich králův českých a markrabat moravských, opatův a proboštův budoucích i jiných všech pánův a všelijakých lidí všelijaké překážky.“
Jan z Pernštejna (1516—1525) podporoval založení kůru literátského a dal mu r. 1516 stanovy; r. 1517 zaměnil vinný
poplatek 3 drajlinků[1] a 4 věder vína, které dával klášter Kounický z Pravlova na Třebíč, za 8½ lánu pustého v Němčičkách, za 100 kop a 2 drajlinky vína jednou pro vždy.[2] R. 1524 prodal městu louku pod hrází „Dlouhého rybníka“, která patřila manství Hostákovskému, přivtěliv ji manství Ptáčovskému. R. 1525 zaměnil s Arklebem Vranovským z Boskovic panství Třebické za hrad Vranov s příslušenstvím, za město Jemnici a Třebelovice, za Štítary a za městečko Tištín (na Olomoucku). Arkleb z Boskovic, jenž po roce 1525 psal se Třebickým, byl velkým přítelem učení evange-
