Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/95

Tato stránka nebyla zkontrolována

80

nedůvěřivý král Matyáš svého polního vůdce Jaroslava z Boskovic ve Vídni stíti dal, rod Boskovský od toho ukrutníka odpadl. Za to Matyáš Dobešovi z Boskovic, jenž vzal služby u císaře Bedřicha, statky klášterské dříve zastavené, zabavil. Dovídáme se to z půhonu, který vedl r. 1490 hned po smrti Matyášově Dobeš: „Jakož pan Dobeš listy své na vsi Klecany a Sokolníky před pány jest ukazoval a žalobu učinil, žeby mimo zápis z těch vsí vyveden byl od Herczig Petra, úředníka Špilberského, a Herczig Petr ukázal jest list slavné paměti krále Matyáše, někdy pána našeho milostivého, v to se uvázati klášteru Třebickému — — — — — a Herczig Petr oznámil, že ty zámky drží pro pána budoucího, tedy má zůstati v držení až do pána budoucího a pak má pan Dobeš své nároky k těm vsem obnoviti“. Pan Dobeš vlivem svým u císaře Bedřicha prosadil, že do míru Prešpurského, uzavřeného mezi králi Maxmiliánem a Vladislavem zvláštní článek jeho se týkající pojat byl. Král Vladislav měl do měsíce, počítajíc od sv. Martina, Dobešovi vrátiti všecky statky moravské, které mu zastaveny byly a které mu král Matyáš r. 1485 násilně byl odňat; také mu měl do roku vyplatiti 2000 zl. které byl Dobeš králi Matyášovi půjčil. To poslední se nestalo.[1]

Obr. 38. Znak p. z Pernštejna.

Když r. 1490 na Moravě nastoupil na vládu Vladislav, ač ze svého dalšího pobytu v klášteře Třebickém r. 1483[2] bídné poměry klášterníků dobře znal, přece klášter řeholi nevrátil, jak mu povinnost kázala, nýbrž z nedostatku peněz opět jej zastavil a to svému hofmistru panu Vilémovi z Pernštejna za 7000 zl., zmocniv jej, aby vybavil zastavené statky klášterní a, kdož by se dobrovolně neshodl, aby s ním novou smlouvu učinil. Vybaveny byly: Zhoř Pivcova od rytíře Sebrovského, Černý les a Chlum od Jeron. a Bočka ze Zakřan, Zhoř od

  1. Statky: Sokolnioe. Vojkovioe a Telnice po smrti Dobešově r. 1492 připadly Benešovi z Boskovic, který je (dle Vojt. Šembery) r. 1496 za 2000 zl. postoupil Třebickému opatu Vilémovi: výplatu však dal král Vladislav toho roku Vilémovi z Pernětejna. Kde prof. V. Šembera opata Viléma vzal, není známo. Snad omylem napsal „opatu“ místo „panu Vilémovi z Pernštejna“.
  2. Za doby moru zdržoval se kral Vladislav na Třebíči od 1. srpna do 11. pros.