Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/80

Tato stránka nebyla zkontrolována

65

vás a vašeho města Třebíče při takové milosti Námi vám propůjčené neobtěžovali, vám nepřekáželi, aniž vás trápili, jinak by v hněv Otcův i Náš upadli. Těch všech věcí na svědectví a jistotu, kázali jsme napsati tento list a Otcovou i Svou pečetí potvrditi. Dán v Brodě Německém léta Páně tisícího třistého třicátého pátého na den stětí svatého Jana Křtitele. My pak Jan, z Boží milosti král český, dříve jmenovaný, svrchu řečené všecky i jenotlivé věci učiněné svrchu jmenovaným prvorozeným synem Našim nejmilejším, makrabětem moravským, ujišťujeme, potvrzujeme, schvalujeme a upevňujeme, chtíce, aby zůstaly pevné a nezměnitelné. Na svědectví a pevnější jistotu toho pečeť svou k tomu listu přivěsit jsme poručili. Dáno v témž místě a téhož dne, jak nahoře řečeno.

Tím nabyla Třebíč plného práva nakládati svobodně s obecným jměním, obdržela soudní moc ve všech rozepřích občanů, směla ukládati poplatky a jiné povinnosti jednotlivcům na zapravení potřeb obecných, na udržování místní policie a branné moci. Ochrannou vrchností města zůstal klášter a nejvyšší instancí král, jenž všechny výsady městu udělené, aby platnosti nabyly, schválil.

V čele správy stála městská rada, jíž předsedal městský rychtář; on řídil soudní jednání, přehlížel činnost přísežných a vynášel rozsudek, také bděl nad veřejnou bezpečností. Z počátku rychtář volen byl klášterem najeden rok; i přísežní neb kmetové (nyní obecní výbor) voleni byli vrchnosti. Když obor činnosti rychtářovy příliš se rozšířil, mimosoudní záležitosti řídil a radě městské předsedal purkmistr, na kterou hodnost ze 12 zvolených radních střídavě každý měsíc jiný nastoupil.

Když po otcově smrti Karel vlády se uchopil, přestalo staré župní zřízení slovanské a zavedeno rozdělení země na kraje; Třebíč přidělena kraji Jihlavskému. Za Karla a jeho nástupce a bratra Jana panoval v zemi klid a pokoj: města zdárně se rozvíjela, měšťané bohatli, ano i šlechtických statků kupovali. Že i měšťané třebičtí venkovských statků nabývali, dokazuji zápisy zemských desk: Roku 1360 Kudla, měšťan z Třebíče, zapsal své zboží v Želetavě a Kněnicích panu Oldřichovi.

Roku 1368 Zdislav z Přeckova prodal Ondřejovi, řeč. Rodal, z Třebíče ves Přeckov a r. 1371 prodali mu tam 1 lán bratři Theodorik a Oldřich z Přeckova.