9
teče Rokytná, která majíc vznik ze tří proudů, pod Kojeticemi v celek se pojí a ve svém dalším toku Jaroměřičkou sluje. Rybníků zachovalo se v Třebíčském okrese dosti; jsou až na skrovné výjimky majetkem velkostatků. K největším náleží: Valdíkovský, Opatský a Podhájek {Obr. 5.) (u Valdíkova), Pastvištný (u Starče), Steklý (pod Hvězdoňovicemi) a Vidlák (u Opatova).
Podnebí.
Podnebí okresu Třebického v pahorkatině Českomoravské tvoří přechod od podnebí mírného k podnebí drsnému; ležiť tento okres právě ve středu pahorkatiny na Moravě. Dosti mírným podnebím vyniká nejbližší okolí města Třebíče, jakož i celé údolí po řece Jihlavce od Sokolí po Vladislav. Nejteplejší osadou okresu jsou Výčapy (nedávno k okresu přivtělené); majíce svah jižní, jsou na sever blízkým horským hřebenem chráněny, takže v zahrádkách před domy i vinné révě dobře se daří.
Dle pozorování vykonaných na stanicích v Slavicích, na Sádku, ve Výčapech, v Chaloupkách a v Budišově jest průměrná teplota roční v polohách mírnějších 7·6°—7·2° C, v polohách drsnějších, vyšších 7°—6·5° C. Průměrná teplota celého okresu v měsících zimních jest —2·4° C, v jarních 7·6° C, v letních 16·3° C a v podzimních 8·5° C, na místech výše položených odpovídající číslům: -3·l° C, 6·6° C, 14·6° C a 7·4° C. Nejnižší r. 1903 pozorovaná teplota byla 18. ledna na Sádku -20·6° C, nejvyšší dne 7. září v Slavicích 27° C.
Průměrná výška ročních srážek vodních obnáší 600—700 mm, v severní části okresu a ve vyšších polohách na jihu (u Štěměch) 700—800 mm.
První sníh padal roku 1903 na Sádku dne 11. listopadu, u Výčap, Mikulovic a Budišova dne 12. listopadu.
Dní deštivých v roce bylo v Nové Brtnici 125, sněhových 45 a bouřlivých 15, na Sádku 141, 41 a 14.
Lísky kvetou někdy již začátkem, jindy až koncem února, jabloň a šeřík prostřed května, bez prostřed června; žně počínají se u Třebíče obyčejně v 2. polovici července, ve vyšších polohách teprve v srpnu. Skřivani dostavují se v 2. polovici února,
