Kostel zasv. sv. evangelistovi Markovi vystavěn byl v letech 1853—1859; na štíhlé věži jsou 2 nové zvony. Obraz na hlavním oltáři maloval Fr. Hartman z Tfebiče. Starý kostelík, který r. 1772 vyhořel, pak opět r. 1778 (ale chatrně) postaven byl, stál asi o 20 m. výše, než kostel nynější. Poblíž kostela jest hřbitov. Přifařeny jsou Horní Vilímovice, Věstoňovice, Svatoslav a Bochovice.
Škola se připomíná zároveň s novuzřizením fary r. 1785; vyučováno bylo v dřevěné chalupě č. 20.; školu navštěvovaly dítky z Benetic, Věstoňovic, Horních Vilímovic a ze Svatoslavě. Když počet děti vzrostl přes 180, byla r. 1889 vyškolena Svatoslav, r. 1892 obec Horní Vilímovice. Prvotní příjem učitelův skládal se: z hotového platu (z každého žáka 1. odděl, po 1 kr. ze žáka 2 odd. po 2 kr. týdně), z koledy, z osypu a z varhanictví; r. 1856 vybaveny tyto dávky a čistý výnos roční učitelské služby stanoven na 210 zl. stř.
Nejdéle (od r. 1841—1882) z učitelů zde působil Karel Klíma; zemřel r. 1889. Budova školní byla opravena r. 1904, avšak jen povrchně.
Jak jméno dosvědčuje, založeny byly Benetice benediktiny třebickými ve XII. neb XIII. stol, náležejíce až na krátkou dobu pořáde k velkostatku třebickému. Počátkem 15. stol. byly totiž od kláštera zastaveny světským majitelům, z nichž se r. 1409 připomíná Stibor z Benetic, kterého pohnal Morava z Králic, že na ném dobývá 31 kop, jež Chlestoň, bratr Stiborův vzal.
Bezděkov viz Předín.
Bochovice
(do Bochovic, v Bochovicich). Osada Bochovice jest pojmenována dle osobního jména Boch, zkráceniny z Boleslav; má nyní 31 domů a 216 obyv., z nichž je 13 evangelíků, všichni jsou zemědělci národnosti české.
R. 1846 bylo zde 25 domů, 185 obyv., r. 1870 209, r. 1890 202 obyv. R. 1750 žilo v Bochovicich 12 sedláků (láníků), kteří robotovali s párem koní 3 dni v týdni.
