152
r. 978 byli zde postavili synagogu, jak Horký tvrdí, tomu přisvědčiti nelze.
Usadivše se na území Podklášterském založili zvláštní obec a byvše chránéni vrchností a příznivými pro né zákony (zejména Otakarovým z r. 1254), přes mnohá pronásledování zmohutněli, tak že obec jejich r. 1857 čítala 1227 duší.
Židovské město velmi nepravidelné, plno koutův a nečistoty, bývá z jara Jihlavkou zaplaveno. V městě jsou 2 synagogy; starší postavená v letech 1639 — 1641 (bývala prý mnohem vyšší) a novější. Hřbitov židovský jest na svahu stráně za ulicí Růžovou (Kočičinou); pochází též ze XVII. stol.; starší hřbitov mívali u samých hradeb klášterských na Podklášteří proti posledním domkům na silnici k Čechtínu vedoucí. Při upravování zahrady objeveny tam před 25ti lety kostry obrácené k východu, mající na očích střípky.
R. 1410, tak jak vypravuje kronika jihlavská, byli třebičtí židé oloupeni od dobrodruhů Jana z Brna, přívržence Sokola z Lamberka, Kašpara, syna purkrabího hradu Rakous (Rabs), a pěti jiných. R. 1528 vypověděl je z Třebíče Jan Jetřich z Boskovic a r. 1547 Jan z Pernštejna. Také po bitvě Bělohorské židům, ač podle katolíkův jediní v zemi trpěni byli, valně se nevedlo. Bez ohlášení u vrchnosti žádný jinam se dáti, žádný oženiti se nesměl pod pokutou 100 kop mor. Za pohřeb přespolního žida muselo se vrchnosti zaplatiti dukát. Když nevyhověli robotě, bývali biti. Na jejich stížnost roku 1648 vrchnost nařídila, aby nikoliv bitím, nýbrž peněžnou pokutou trestáni byli, a za každý den zameškané roboty po 30 kr. platili.
Když židé ku konci XVII. stol. zasahovali cechům do různých řemesel, pálili na prodej kořalku a obchodovali s různým zbožím po domech na újmu kupců; povstaly četné stížnosti, které vyřízeny byly reskriptem císaře Josefa I. r. 1708 v neprospěch židův.
Od pradávna měli židé svou školu. Tato stala se po reorganisaci škol německou obecnou školou trojtřídní. Poněvadž od let šedesátých minulého stol. židů v Třebíči neustále ubývá a na jejích místa do Židovského města křesťané se stěhují, nastala nutnost v „Židech“ zříditi školu českou, která jest nyní dvojtřídni; trojtřídní něm. škola v „Židech“ klesla na dvojtřídní.