Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/148

131

čívala těla zemřelých zakladatelů a dobrodinců z rodu Přemyslova, snad i těla opatův; zajisté že i pod loďmi kostela krypty zasypané se nalézají.

Za obléhání kláštera Matyášem r. 1468 byl chrám střelbou a ohněm velmi poškozen a od pozdějších zástavních pánů úplně zanedbán a znesvěcen : zřízeny byly v něm různá skladiště, sýpky, ano i pivovar, a v části též panská kuchyně,; v portále byla ještě

Obr. 61. Vchod do krypty.

v minulém stol. umístěna lokalie. Největší zásluhy o záchranu tohoto velechrámu získal si Jan Josef hr. z Valdštejna, jenž s obnovením započal r. 1703 a také ke kostelu 2 barokové věže^[1] přistavěti dal. Nejtěžší zvon, jenž visí na levé věži, 16 centů těžký pochází ze zrušeného kostela sv. Václava na St. Brně. Má nápis: „Ave sanctissima Maria, Mater Dei, Regina coeli, Porta paradisi,

1. Nynější podobu dostali věže (dle Volného) r. 1750 od knéžny Marie Anny z Fürstenberka, dcery hraběte Jana Josefa z Valdštejna.