Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/146

129

129 vytknuty: povodně velké byly v letech 1557, 1831 a 1862, krupobití a bouře r. 1668 na den sv. Víta,^[1] požáry v letech 1599, 1608, 1822, 1847 a 1873, drahota v letech 1623, 1805, 1811 a 1831, mor r. 1645 a cholera r. 1866.

Třebíč s Podklášteřím má 3 fary: na Zámku, ve vnitřním městě a na Jejkově.

Zámecký kostel zasvěcený původně Nanebevzetí Bohorodičky, nyní sv. Prokopu, jest velkolepým odkazem klášterníků benedlk-

Obr. 58. Klenba v kněžském kůru před sakristii.

tinských, náleží k nejpamátnéjšim stavbám nejen Moravy, nýbrž celého Rakouska.^[2] (Obr. 54.) Chrám stavěn byl od založení kláštera (r. 1101) snad až do konce 12. století. Nade dveřmi sakristie stojí letopočet 1109, (Obr. 55.) v růžici pod kůrem 1121. Kostel, vzácná

1. Na památku sloužívala se každoročně toho dne slavná mše svatá za odvrácení podobného neštěstí.
2. Zevrubně popsán jest velechrám třebický v Památkách archeolog, roč. 1857 a v Ottově Slovníku.