Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/114

Tato stránka nebyla zkontrolována
99


kopřivy, trávu, listové řasy, žaludy a řezanku na mouku mleli, chleba z toho si dělali a houfně hlady mřeli.[1]

Do roku 1632 nepokračovalo stěhováni se z města přes příliš, neboť čekalo se stále na příznivý obrat věci evangelické, zvláště když Gustav Adolf vojska císařská a ligistická v Říši úplně porazil a podjezdy armády saské až v okolí Jihlavy a Třebíče se objevovaly.[2] Když ale smrt Gustava Adolfa zmařila všechny naděje, nastalo v druhé polovici let třicátých hromadné stěhování Třebíčanů do vyhnanství. Nejvíce odcházeli měšfané z vnitřního města, Jejkova a Nového města a většinou obraceli se na Slovensko, kdež se usazovali v Skalici, Púchově, Modré, Čachticích a dále na sever v poříčí Váhu.

Vycházení neustávalo ani začátkem let čtyřicátých a v ty časy má vystěhovalství třebické skvělé zastoupení jak na Slovensku, tak i v Lešně polském. Vavřinec Justýn působí jako kazatel v Púchově,[3] Petr Securius (Sekera), oblíbenec Komenského,[4] spravuje bratrskou obec Skalickou, bratr Petrův, Josef, jest v ten čas docentem na universitě Leydenské, synové Petrozelína Jan, Tomáš a Benjamín jsou kazateli na různých místech v Polště, Tomáš zejména superintendentem v Sandoměři,[5] Jan Cyrillus, senior Jednoty,[6] tchán Komenského, a syn jeho Pavel[7] v Lešně, Jan, syn Vavřince Justýna, superintendentem v Dembici polské,[8] Pavel Hladík kazatelem v Čachticích, Jan Efraim, syn onoho Efraima, který byl jedním z překladatelů bible Kralické a řídil třebickou synodu v r. 1596, jest knězem bratrským ve Skalici.
  1. Glosy na opisu Sucheniovy kroniky v zemském archivu.
  2. Vlastivěda mor. 596.
  3. Patera, korresp. Komenského 213.
  4. Patera, korresp. Komenského 148; pocházel z domu čís. 99/5 v Haskově ulici a byl synem tělesného lékaře a oblíbence paní Žerotínové, Wolfganga Sekery. Dvorský, korresp. pí. Kateřiny I. 71, pak folio 679/I Třeb. purkr.
  5. Patera, korresp. Komenského 220.
  6. Rodným jménem Špalek, pocházel z domu číslo 53/16 na Karl. náměstí; shora psaný zámecký hejtman Nikodém Špalek byl jeho bratr. Fol. 403— 405/I. Třeb. purkr.
  7. Kvačala, korresp. Komensk. I. 219. 222. 246.
  8. Regenvolscius, pag. 322. 404.