Solis, Balboa. Tito plavci pluli podle východního pobřeží Ameriky; oni je vymezili postupujíce pořád k jihu unášeni jsouce tři sta šedesáte let před námi týmž proudem, který nás pohání! Vizte, přátelé, přeťali jsme rovník na témž místě, kde jej překročil Pinzon v posledním roce patnáctého století, a přibližujeme se osmému stupni šířky jižní, na němž přistal k pobřeží brasilskému. Za rok na to Portugalec Cabral dostal se jižně až k přístavu Segurskému. Potom Vespucci na třetí své výpravě r. 1502 zabočil ještě dále na jih. R. 1508 Vincent Pinzon a Solis se spojili, aby prozkoumali břehy americké, a r. 1514 objevil Solis ústí veletoku Rio de la Plata, kdež byl domorodci sněděn, a nemohl následkem toho určiti hranice pevniny. Ponechal slávu tu Magellanovi. Velký tento plavec odplul r. 1519 s pěti loďmi, sledoval pobřeží Patagonie, objevil přístavy Désiré a San-Julian, kdež dlouho pomeškal, na to zabočil na padesátém druhém stupni šířky do úžiny Jedenácti tisíc panen, která nese nyní jeho jméno, a dne 21. listopadu 1520 vplul do Tichého oceánu. Ó, jak veliká radost se ho asi zmocnila a jakým vzrušením zabušilo mu srdce, když viděl, jak nové moře na obzoru třpytilo se v paprscích slunečních!“
„Ano, pane Paganele,“ zvolal Robert Grant, jsa u vytržení při slovech zeměpiscových, „byl bych chtěl býti při tom!“
„Já také, milý hochu, a nebyl bych zapomněl podobnou příležitost, kdybych se byl narodil o tři sta let dříve!“
„To by však bylo mrzuté pro nás, pane Paganele,“ namítla lady Helena, „poněvadž byste pak nestál nyní na dunettě Dunkana a nevypravoval nám tuto historii.“
„Učinil by to jiný na mém místě, milostivá paní, a připojil by, že o seznání pobřeží západního přičinili se bratři Pizzarrové. Tito odvážní dobrodruhové byli velkými zakladateli měst. Cusco, Quito, Lima, Santiago, Villarica, Valparaiso a Conception, kam nás právě Dunkan nese, jsou jich dílem. V oné době spojily se objevy Pizzarrovy a Magellanovy a obraz pobřeží amerického objevil se na mapách k velkému uspokojení učenců starého světa.“
„Já bych tím ještě uspokojen nebyl.“ podotkl Robert.
„Proč?“ tázala se Mary pohlížejíc na bratra, který se vášnivě zajímal o historii těchto objevů.
„Ano, milý hochu, proč?“ přizvukoval lord Glenarvan s povzbuzujícím úsměvem.
„Poněvadž bych chtěl věděti, co nalézá se za úžinou Magellanskou.“
„Výborně, příteli“ odvětil Paganel, „já také bych byl chtěl věděti, zdali pevnina táhne se k točně aneb je-li tam volné moře, jak
