Stránka:VERNE, Jules - Děti kapitána Granta (Beneš).pdf/25

Tato stránka byla zkontrolována

„Váš otec? Co pravíte, miss…“ zvolal Glenarvan překvapeně pohlížeje na mladou dívku u nohou svých.

„Ano, Edvarde, to jest miss Mary a bratr její“ odpověděla Helena, „obě děti kapitána Granta, které Admiralita odsuzuje, aby zůstaly na vždy sirotky!“

„Ach, miss,“ zvolal lord Glenarvan zvedaje dívku, „kdybych byl měl tušení o vaší přítomnosti…

Nedořekl. Trapné ticho, přerývané vzlykáním, zavládlo na dvoře. Nikdo neujal se slova, ani lord Glenarvan, ani lady Helena, ani major, ani služebnictvo zámecké, shromáždivší se kolem panstva. Ale vzezřením svým všichni Skotové protestovali proti jednání vlády anglické.

Po několika okamžicích ujal se major slova a pravil k lordu Glenarvanovi:

„Nemáte tedy již žádné naděje?“

„Žádné.“

„Nuže,“ zvolal mladý Robert, „půjdu tedy sám k těm lidem a uvidíme…“

Robert nedokončil svou vyhrůžku, poněvadž sestra jej zadržela, ale zaťatá pěst jeho svědčila o jeho záměrech nikoliv mírumilovných.

„Nikoliv, Roberte,“ pravila Mary Grantova, „nikoliv! Poděkujme těmto šlechetným pánům za to, co pro nás učinili, zachovejme jim navždy vděčnost svou a odejděme spolu.“

„Mary!“ zvolala lady Helena.

„Miss, kam chcete jíti?“ pravil lord Glenarvan.

„Chci jíti ke královně a vrhnouti se jí k nohám“ odvětila mladá dívka, „a uvidíme, zůstane-li hlucha k prosbám dvou dětí, které prosí za život svého otce.“

Lord Glenarvan zavrtěl hlavou, nikoliv že by byl pochyboval o srdci Její královské Milosti, ale poněvadž věděl, že Mary Grantova nebude připuštěna až k ní samotné. Prosícím příliš zřídka dostane se toho štěstí, aby byli připuštěni k stupňům trůnu. Zdá se, jako by nad branou paláce královského byla napsána výstraha, kterou Angličané vyvěšují na kole kormidla u svých lodí: Passengers are requested not to speak to the man at the wheel.[1]

Lady Helena pochopila myšlenku svého manžela; věděla, že by mladá dívka učinila zbytečný pokus; ale zároveň poznávala, že tyto obě dítky povedou od nynějška život zoufalý, A tyto představy vnukly jí myšlenku velikou a šlechetnou.

  1. Cestující se žádají, aby nemluvili s mužem, který stojí u kormidla.