Tato stránka byla ověřena
VI.
Divoucí div to — bože můj!
co v lásce k nám se kloní!
Celý svět v ní by roztál se
a vše jen žije pro ni.
Obláček tam se po nebi
co lásky posel honí,
a pták, co dřímá na větvi —
ten sní a sní jen o ní.
A člověk tady na zemi,
než smrť mu hlavu skloní,
on pláče, plesá, touží, lká —
on žije a umírá pro ni.
Ba andělé tam na nebi
když zpěv jim z harf se roní —
o čem by mohli zpívat jen,
nesmíce zpívat o ní!
