26
přítomném opomenouti nesmíme. Zde sluší na prvém místě jmenovati syfilis moskovou anebo přesně řečeno syfilis nitrolební, neboť ve stavech sem spadajících; mozek nebývá výlučně přijičnými změnami postižen, ale častčji změny příjičné nejprve v plenách mozkových se uhnízdí a teprve odtud pak mozek druhotně trpívá.
Je známo, že příjice mozková ve smyslu zde líčeném zahájena bývá jistými povšechnými příznaky mozkovými, zejména bolestmi hlavy a jistým rozčilením valně na neurasthenickou obtíž upomínajícím. Tyto bolesti hlavy rády postihují nemocného v noci, podobně jako při zastižení jiných částí těla, najmě kostí, a jsou vskutku nikoliv řídkou příčinou špatného spánku, avšak věrni pojmu nespavosti z předu vylíčenému, nemůžeme bolesti tyto zde uváděti. Ale jsou případy, v nichž nemocný bez bolesti, dílem snad vlivem uvedených neurastheniformních obtíží nespavostí trpí a tyto případy sem patří v plné míře. Nejsou sice pravšední, avšak tu a tam potkají snad každého zaměstnanějšího lékaře a nesmíme proto na ně v daném případě zapomínati, již k vůli vděčné specifické therapii, která ve případě takovém slaví triumfy.
Avšak není snad zbytečno i zde poznamenati, že diagnosa příjičné insomnie je někdy choulostivější.
Jsou totiž rození neurasthenikové, které při všech jejich nesnázích postihne někdy také ještě venerická infekce. Kolem infekce této soustředí se pak nejednou veškerá pozornosť neurasthenikova a týž zhusta svede lékaře k mínění, že obtíže nemocného klade vskutku na vrub příjice najmě mozkové, aby se ovšem k malé své radosti přesvědčil, že, čím intensivněji protipříjičné léčení u takovéhoto nemocného provádí, tím jsou výsledky žalostnější. Viděl jsem takovéto nemocné nejednou, že více roků z jednoho specifického léčení do druhého se vrhali a při tom byli ve stavu stále stejném a přece nebyl to ani po několikaletém léčeni žádný snadný úkol přesvědčiti nemocného, že obtíže jeho nejsou rázu příjičného. Zde typus takového neurasthenika s přijičnými antecedentiemi: As třicetiletý architekt mne kdysi konsultoval za příčinou neurasthenických obtíží více roků trvajících. Při anamnese ptal jsem se kromě jiného, zdali nemocný prodělal kdy příjičnou nákazu. Dostalo se mi sice kladné odpovědi, avšak otázka moje způsobila v mysli nemocného osudný převrat. Byl přesvědčen, že pátrám po příjičných antecedentiích proto, že přítomný obraz chorobný jest následkem oné specifické nákazy, a od té doby dlouho se otázkou tou zabýval. Každou acne, kterou na těle objevil, přišel mi se strachem okazovati, každé zabolení v krku považoval za následek příjičných změn a když jsem jej důrazně před zbytečným protipříjičným léčením varoval, zmizel a našel si lékaře, který byl intencím jeho přístupnějším. Tak nevypadá příjičná insomnie. Jisté rozčilení, se kterým bývá sdružena, jest obyčejně nedávné. Nemocný byl do té doby zdráv, naproti tomu čistý neurasthenik již zpravidla