22
ležitá. Obyčejně spává člověk v našem kraji v temperatuře, která v zimě v letě jen nevalně kolísá. Každý člověk má tedy své optimum temperatury vzduchové pro dobrý spánek, podstatné změny, zejména značnější zvýšení teploty, spánek těžce ruší. Noci, které jsem ztrávil v oase Biskře při 38° C, zůstanou mně na vždy nezapomenutelnými. Podobně naříkají všichni seveřané na špatný spánek při cestování v krajinách horkých. Také způsob stravy jest důležitý a kdo utuhnul ve příčině té v jistých zvycích, ten těžce každou změnu nese. Kdo uvyknul masité večeři, špatně se vyspí po vodové polévce. Nepočítané tisíce lidí pijí večer jisté kvantum nápojů obsahujících líh. Při abstinenci zvláště totální, ba i při pouhé změně nápoje (na př. pije-li víno místo piva) člověk zhusta neusne. Podobným způsobem existuje celá řada rozmanitých obvyklostí životních, při jejichž změně spánek jest porušen. Na štěstí však takováto porušení zvyková nevedou obyčejně k nespavosti trvalé. Obyčejně se zase člověk ve změněné okolnosti tak vpraví, že stanou se mu novým zvykem a spánek trvaleji netrpí. Proto také se as sotva kdy stane, aby člověk za okolností tuto uvedených pomoc lékařskou vyhledával.
Avšak jsou některé výminky, kterých pominouti nesmíme. Sem patří špatný spánek při namáhavé práci duchovní, na příklad i při dlouhém čtení u lidí starších. V mládí se takovýto zjev zřídka kdy přihodí. Mladík zpravidla i po těžké práci duševní spí dobře. Starší člověk však za podobných okolnosti trpívá špatným spánkem. Zejména namáhavá práce večer má za těchto okolností na spánek nedobrý vliv. Setkal jsem se s nespavostí u šedesátiletého muže, který po čas své poruchy spánkové večer korrektury tiskové vykonával a následkem toho nespal. Dlužno proto v praxi i takovéto případy míti na zřeteli a v nejasných případech, při negativním výsledku vyšetřovacím, sluší zjistiti, jak nemocný na špatný spánek si naříkající život tráví. Sem patří dále špatný spánek starších osob, neúčtujících správně se schopnostmi svého zažívacího ústrojí. Zhusta se má v druhé polovici života věc tak, že zažívací ústrojí, aniž by bylo zjevně nemocné, přece jen netěší se takové schopnosti jako v mládí. Trávení žaludeční bývá obleněno a zvláště věci tíže stravné dělávají žaludku nesnáze. Lidé za takových okolností špatně spávají, mají-li ve zvyku večer jísti mnoho a pokrmy těžce stravné. Také na tyto okolností v praxi sluší míti zřetel, neboť právě v nich někdy postižený špatným spánkem pomoc lékařskou vyhledává.
Dvěma těmito příčinami dotkl jsem se hranic pathologických. Jeť patrno, že zejména spánek z nedostatečného trávení rušený blíží se k anomáliím spánkovým, které vyplývají z nemocí.
Pathologické však stavy, ze kterých nespavosť vyplývá, ruší v poslední instanci vždy mozek. Snažil jsem se aspoň dokázati, že nespavosť rozčiluje postiženého hlavně tím, že centrální nervstvo
